Co s tím Řeckem?
Situace v Řecku vyvolává otázku, jak by měla EU nakládat se zemí, která má velmi slabou ekonomiku a v žádném případě není schopna sama dosáhnout opětovné solvence, a to ani po výrazném snížení svého veřejného dluhu. Pokračující půjčky zemi, která zůstává nesolventní i po restrukturalizaci starého dluhu, nemá smysl. Řešení je dvojí. Buď bude Řecko ponecháno svému osudu a stane se velmi chudým regionem s velkým odlivem populace a výrazně redukovaným výrobním sektorem. Nebo budou úvěry, které nyní refinancují starý dluh, zaměřeny na investice, které vytvoří novou produkci a pracovní místa. Spolu s tím by v Řecku měl být vytvořen atraktivní daňový systém. Maximální primární rozpočtový přebytek, který je Řecko schopno vytvořit, se pohybuje na úrovni 3 % HDP. Pokud bude část starého dluhu restrukturalizována, bude vyměněna za nový se sazbou 4 %. Na to, aby byla dosažena fiskální solvence, by musela restrukturalizace jít daleko za hranice toho, co je nyní dosažitelné.
3.2.2012, Patria.cz
Situace v Řecku vyvolává otázku, jak by měla EU nakládat se zemí, která má velmi slabou ekonomiku a v žádném případě není schopna sama dosáhnout opětovné solvence, a to ani po výrazném snížení svého veřejného dluhu. Pokračující půjčky zemi, která zůstává nesolventní i po restrukturalizaci starého dluhu, nemá smysl. Řešení je dvojí. Buď bude Řecko ponecháno svému osudu a stane se velmi chudým regionem s velkým odlivem populace a výrazně redukovaným výrobním sektorem. Nebo budou úvěry, které nyní refinancují starý dluh, zaměřeny na investice, které vytvoří novou produkci a pracovní místa. Spolu s tím by v Řecku měl být vytvořen atraktivní daňový systém. Maximální primární rozpočtový přebytek, který je Řecko schopno vytvořit, se pohybuje na úrovni 3 % HDP. Pokud bude část starého dluhu restrukturalizována, bude vyměněna za nový se sazbou 4 %. Na to, aby byla dosažena fiskální solvence, by musela restrukturalizace jít daleko za hranice toho, co je nyní dosažitelné.
