Bankovní daně má desítka členských států EU. Směrnice má systém sjednotit, řada zemí ji už ale odmítla. Podle autorů předpisu by banky v Evropě měly od ledna 2014 přispívat na náklady krize, na které se podílely. Výnos z transakční daně by mohl činit ročně 57 miliard eur a měl by se stát zdrojem rozpočtu EU. Podle analýzy dopadů je ale tento příjem nejistý. Finanční služby by se totiž kvůli zdanění mohly přesunout z Evropy jinam a hrozí prý i další negativa.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) vláda považuje daň za nevhodný prostředek. Uvedl, že pokud by se nezavedla jinde ve světě, mohla by ohrozit konkurenceschopnost evropských finančních služeb. Hrozí odliv kapitálu, negativní ovlivnění úvěrové schopnosti bank i růst nákladů pro firmy. "Pravděpodobně by to negativně ovlivnilo ekonomický růst zemí EU," uvedl Pospíšil. Podle analýzy by pokles hrubého domácího produktu mohl činit až 1,76 procentního bodu.
Pro směrnici zvedlo ruku 30 zákonodárců z ČSSD, dva nezařazení a jeden z vládní TOP 09. Proti bylo 21 senátorů, mezi nimi všichni přítomní občanští demokraté. Pětice členů horní komory se zdržela.
Podle senátora Josefa Táborského z ČSSD by Česko díky bankovní dani jen získalo. "Cílem této daně je zpomalení finančních trhů, které svými výkyvy zpomalují fungování reálné ekonomiky, kterou Česko má," uvedl Táborský. Podle něj by EU měla také zdroj příjmu, z něhož by "něco" mohla mít i ČR.
Podle šéfa sněmovního evropského výboru Luďka Sefziga (ODS) návrh krizi neřeší, má hlavně přinést peníze do unijního rozpočtu. To považuje Sefzig ale za sporné. Doložit to chtěl na příkladu Švédska, které v minulosti transakční daň zavedlo. Po čase od ní ale kvůli negativním dopadům ustoupilo a nyní směrnici odmítá. "Pokus se nevyplatil," řekl Sefzig.
Negativní dopady zmiňovaly i senátní evropský a hospodářský výbor, které vládní postoj podpořily. Ve svých usneseních uvedly třeba hrozbu růstu poplatků klientům či přesun finančních služeb z EU.
