Bernankeho kyvadélko
Všichni známe princip kyvadla. Těleso je zavěšeno na provázku. Jakmile je trochu vychýlíme a pustíme, gravitační síla vrací těleso zpět do rovnovážné polohy. Vzniká periodický pohyb. Potenciální energie se mění na kinetickou a naopak. Stále dokola a dokola. Jednoduché a přitom geniální. Podobné vztahy, jako mají fyzikální veličiny ve výše uvedeném příkladu, mají díky Taylorovu pravidlu i dvě důležité ekonomické veličiny, HDP a úroková míra. Úroková míra je tím větší, čím větší je odchylka reálného HDP od jeho aktuálního potenciálu, který reprezentuje určitou rovnovážnou polohu. Zároveň platí analogie gravitace, totiž vyšší úrokové sazby působí jako brzda a vrací ekonomický růst do rovnovážné polohy. Tuto kombinaci vztahů, která se chová podobně, jako kyvadlo mechanické, nazvěme “Greenspanovým kyvadélkem”. Greenspanovo kyvadlo úspěšně fungovalo v americké ekonomice několik desítek let, zhruba až do roku 2007. K tomu, aby mohlo úspěšně kmitat, byl potřeba určitý manévrovací prostor.
9.2.2012, Patria.cz
Všichni známe princip kyvadla. Těleso je zavěšeno na provázku. Jakmile je trochu vychýlíme a pustíme, gravitační síla vrací těleso zpět do rovnovážné polohy. Vzniká periodický pohyb. Potenciální energie se mění na kinetickou a naopak. Stále dokola a dokola. Jednoduché a přitom geniální. Podobné vztahy, jako mají fyzikální veličiny ve výše uvedeném příkladu, mají díky Taylorovu pravidlu i dvě důležité ekonomické veličiny, HDP a úroková míra. Úroková míra je tím větší, čím větší je odchylka reálného HDP od jeho aktuálního potenciálu, který reprezentuje určitou rovnovážnou polohu. Zároveň platí analogie gravitace, totiž vyšší úrokové sazby působí jako brzda a vrací ekonomický růst do rovnovážné polohy. Tuto kombinaci vztahů, která se chová podobně, jako kyvadlo mechanické, nazvěme “Greenspanovým kyvadélkem”. Greenspanovo kyvadlo úspěšně fungovalo v americké ekonomice několik desítek let, zhruba až do roku 2007. K tomu, aby mohlo úspěšně kmitat, byl potřeba určitý manévrovací prostor.
