Podnikání v roce 2011 jako hlavní i vedlejší zdroj příjmů

27.02.2012 | , Finance.cz
DANĚ


Každoročně stoupá počet občanů, pro které je podnikání část roku hlavním zdrojem příjmů a část roku vedlejším zdrojem příjmů. Buď se v podnikání tak daří, že je potřeba se mu věnovat naplno a odejít ze zaměstnání. Nebo naopak nevychází byznys podle představ a je potřeba nastoupit současně i do zaměstnání. Jak vyplnit Přehledy v takových případech?

Na vyplňování daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob nemá vliv, zda je samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Daň se počítá ze zisku a je jedno, zda byl dosažen u hlavní nebo vedlejší činnosti.  U vyplňování Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ to rozdíl je. Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů totiž přináší určité výhody. Především nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při hlavní činnosti. Pro účely platby sociálního a zdravotního pojištění má tedy vedlejší samostatná výdělečná činnost své výhody. Důvodem je skutečnost, že sociální i zdravotní pojištění je již odváděno z příjmu ze zaměstnání. Výkon vedlejší výdělečné činnosti je vždy však potřeba OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně doložit. Vyměřovacím základem pro platbu sociálního i zdravotního pojištění je 50 % z daňového základu.


Praktický příklad


Pro pana Nováka bylo podnikání hlavní výdělečnou činností v měsících leden až duben 2011 (4 měsíce). V podnikání se mu však nevedlo podle jeho představ. Proto od května nastoupil do zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Podnikání si ponechal, ovšem omezil ho.


Samostatná výdělečná činost se stala jeho vedlejším zdrojem příjmů. Podnikání při vedlejší činnosti trvalo tedy 8 měsíců. Daňový základ za rok 2011 u pana Nováka činí 58 800 Kč (tedy příjem – výdej).


Sociální pojištění


  •  - Jestliže je vykonávána vedlejší výdělečná činnost, tak do daňového základu (zisku) ve výši 59 374 Kč za rok 2011 nevzniká povinnost účasti na důchodovém pojištění. Tato částka se poměrně snižuje v závislosti na počtu měsíců vedlejší výdělečné činnosti. Na jeden měsíc tak připadá 4 948 Kč (59 374 Kč: 12 měsíců).
  •  - V našem případě je rozhodná částka pro 8 měsíců 39 582 Kč (59 374 Kč – (4 měsíce x 4 948 Kč). Pan Novák má výpočtový vyměřovací základ z vedlejší činnosti 39 200 Kč. Vešel se tedy do limitu. Z vedlejší činnosti nemusí odvádět důchodové pojištění. Dobrovolně by mohl, aby měl v budoucnu vyšší důchod.
  •  - Minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost činí za celý rok 2011 částku 74 220 Kč. Tato částka se však poměrně snižuje. Na každý měsíc tak připadá 6 185 Kč (74 220 Kč: 12 měsíců). Při hlavní činnosti tak musí být důchodové pojištění odvedeno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
  •  - Vypočtený vyměřovací základ pana Nováka sice činí 9 800 Kč, ale důchodové pojištění za rok 2011 se vypočte z částky 24 740 Kč (6 185 Kč x 4 měsíce). Kdyby byl vypočtený vyměřovací základ vyšší, tak se pochopitelně vypočítá důchodové pojištění za rok 2011 z vypočteného vyměřovacího základu.


Tabulka: Výpočet sociálního pojištění

Text
Částka (v Kč)
Daňový základ
58 800 Kč
Počet měsíců na hlavní činnost 4 měsíce
Počet měsíců na vedlejší činnost 8 měsíců
Průměrný daňový základ 4 900 Kč (58 800 Kč: 12 měsíců)
Na hlavní činnost připadá 19 600 Kč (4 900 Kč x 4 měsíce)
Na vedlejší činnost připadá 39 200 Kč (4 900 Kč x 8 měsíců)
Vypočtený vyměřovací základ 9 800 Kč (19 600 Kč x 50 %)
Minimální vyměřovací základ
24 740 Kč (4 měsíce x 6 185 Kč)
Vyměřovací základ za rok 2011 24 740 Kč
Důchodové pojištění za rok 2011
7 225 Kč (24 740 Kč x 29,2 %)

vlastní výpočty autora


Na důchodovém pojištění odvede pan Novák za celý rok 2011 částku 7 225 Kč. Během roku odváděl zálohy na důchodovém pojištění. Na jejich výši by záviselo, kolik by musel po odevzdání Přehledu doplatit nebo jak vysoký přeplatek by obdržel. Přechod na vedlejší výdělečnou činnost však byl pro pana Nováka přínosný. Kdyby bylo pro pana Nováka podnikání po celý rok hlavní výdělečnou činnosti, tak by musel zaplatit na důchodovém pojištění minimálně 21 673 Kč (74 220 Kč x 29,2 %). I když by měl nízký zisk.


Zdravotní pojištění


  • - V měsících výkonu vedlejší výdělečné činnosti nemusí být pro účely zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ za rok 2011, ze kterého se vypočítá zdravotní pojištění, činí 148 440 Kč.
  • - I když má OSVČ nízké zisky, tak musí odvést zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pro každý měsíc výkonu hlavní výdělečné činnosti činí minimální vyměřovací základ 12 370 Kč (148 440 Kč: 12 měsíců).


Tabulka: Výpočet zdravotního pojištění

Text
Částka
Zisk 58 800 Kč
Vypočtený vyměřovací základ 29 400 Kč (58 800 Kč x 50 %)
Počet měsíců na hlavní činnost 4 měsíce
Počet měsíců na vedlejší činnost
8 měsíců
Minimální vyměřovací základ
49 480 Kč (4 měsíce x 12 370 Kč)
Vyměřovací základ za rok 2011 49 480 Kč
Zdravotní pojištění za rok 2011 6 680 Kč (49 480 Kč x 13,5 %)

vlastní výpočty autora


Na zdravotním pojištění odvede pan Novák za celý rok 2011 částku 6 680 Kč. Během roku odváděl zálohy na zdravotním pojištění. Na jejich výši by záviselo, kolik by musel po odevzdání Přehledu doplatit nebo jak vysoký přeplatek by obdržel. Přechod na vedlejší výdělečnou činnost však byl pro pana Nováka přínosný i z pohledu zdravotního pojištění. Kdyby bylo pro pana Nováka podnikání po celý rok hlavní výdělečnou činnosti, tak by musel zaplatit na zdravotním pojištění minimálně 20 040 Kč (148 440 Kč x 13,5 %). I když by měl nízký zisk.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ