Před summitem v EU panují velké rozdíly v pohledu na eurobondy

Německo je proti zavedení eurobondů kvůli tomu, že před jejich případným vytvořením by prý bylo třeba se posunout blíž k fiskální unii a také dát veřejné finance zemí do pořádku. K tomu však je zatím daleko. Většina států nyní překračuje například kritérium maximální povolené výše rozpočtových deficitů ve výši tří procent.

Zastáncem eurobondů je nový francouzský prezident François Hollande. Jeho předchůdce v úřadu Nicolas Sarkozy byl v řadě unijních otázek blízkým spojencem německé kancléřky Angely Merkelové. Paříž sice chce s Berlínem úzce spolupracovat i nadále, ale právě na problému eurobondů se ukazuje, že mezi oběma klíčovými metropolemi EU nyní panují rozdíly v pohledech.

K tomu se přidává i to, že Hollande se vyslovil proti tomu, aby německý ministr financí Wolfgand Schäuble vystřídal šéfa Euroskupiny (ministři financí eurozóny) Jeana-Claudea Junckera, o čemž se uvažuje. Podle něj by jeho nominace byla špatným signálem, neboť Schäuble byl prý zastáncem úsporné politiky, která ale podle Hollandea v řešení krize neuspěla.

Nový francouzský prezident, pro kterého to bude první summit EU ve funkci, je naopak velkým zastáncem prorůstové politiky, klidně na úkor úsporných opatření. Podobné hlasy zaznívají i z řady dalších zemí. Jiné ale namítají, že od reforem a škrtů nelze ustupovat. "Růst financovaný dluhy? To jsou recepty z předvčerejška. Argumenty, které nový francouzský prezident François Hollande dává, jsou nesmyslné," citoval jeden z rakouských deníků tamní ministryni financí Marii Fekterovou.

Právě hledání cest, jak vrátit stagnující unijní ekonomiku zpět k růstu, bude hlavním tématem summitu. Ten svolal unijní prezident Herman Van Rompuy jako přípravné setkání před dlouho plánovaným summitem na konci června. Jak napsal v dopise partnerům, čeká debatu bez jakýchkoli tabu.