Jak se liší příjmy domácností?

Životní úroveň domácností v členských zemích OECD je rozdílná. Čím vyšší měsíční příjem domácnost má, tím je její životní úroveň vyšší. Peníze tak výrazně ovlivňují životní spokojenost. Rozdíly mezi „chudými“ a „bohatými“ jsou v Česku jedny z nejnižších. Velmi dobře se dá životní úroveň jednotlivých domácností v zemích OECD porovnat dle průměrného čistého příjmu domácnosti v paritě kupní síly. Čistý příjem v paritě kupní síly zohledňuje rozdíly v cenových hladinách v jednotlivých zemích, proto jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi nižší než při porovnání absolutních hodnot.

Čistý příjem domácností tvoří nejenom čistá mzda nebo zisk, ale také úroky, důchody, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky a jiné peněžní plnění.

Slovinsko, Dánsko a Česko – nejmenší mzdové rozdíly

Průměrný čistý příjem pětiny nejbohatších domácností v paritě kupní síly v Česku dle údajů OECD činí 29 716 $, příjem pětiny nejchudších domácností potom 8 343 $. Horních 20 % domácností má tak v průměru měsíční příjem vyšší 3,6krát. Menší rozdíl je pouze v Dánsku (3,5krát) a Slovinsku (3,4krát). Mzdové rozdíly v Evropské unii jsou podstatně vyšší než v ostatních členských zemích OECD. První pětici zemí s nejvyššími mzdovými rozdíly mezi pětinou domácností s nejvyššími příjmy a pětinou domácností s nejnižšími příjmy tvoří Mexiko (13,0krát), Chile (12,8krát), Rusko (9,0krát), Turecko (8,1krát), USA (7,7krát) a Izrael (7,7krát). V první desítce členských zemí OECD s největšími rozdíly je 8 zemí mimo EU, pouze Portugalsko je na 6. místě a Velká Británii na 9. místě.

Kde jsou největší „boháči“?

Mzdy a platy zaměstnanců jsou v USA nižší např. než Norsku, Švýcarsku, Dánsku, Lucembursku nebo Německu. Průměrný čistý příjem domácností je však vyšší. Nižší zdanění, větší zastoupení podnikatelů a vyšší kapitálové zisky, to jsou důvody, proč je na tom průměrná americká domácnost finančně lépe než evropská. U pětiny nejbohatších domácností je tento rozdíl ještě větší.

Průměrný roční příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy je v USA (81 878 $), Lucembursku (66 656 $), Velké Británii (55 138 $), Austrálii (54 844 $), Kanadě (53 988 $), Francii (53 608 $), Švýcarsku (53 546 $) a Německu (53 083 $).

Nejnižší příjmy má pětina nejbohatších domácností z členských zemí OECD v Chile (23 667 $), Maďarsku (25 071 $), Estonsku (25 625 $), Turecku (25 894 $), Slovensku (27 984 $), Polsku (28 024 $), Mexiku (29 003 $) a Česku (29 716 $).

Rodiny s nižším příjmem se mají lépe v Evropě

Při porovnání průměrného příjmu pětiny domácností s nejnižšími příjmy zjistíme, že nejlepší podmínky pro rodiny s nízkými příjmy jsou jednoznačně v Evropě. Hlavním důvodem je propracovaná sociální politika. Mzdové rozdíly v mimoevropských zemích OECD jsou výrazně vyšší než v Evropě.

Průměrný příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy je nejvyšší v Lucembursku (15 690 $). Jedním z důvodů je i skutečnost, že právě v Lucembursku je nejvyšší minimální mzda na světě. Minimální mzda v Lucembursku činí 1 802 € měsíčně, což je přibližně 45 540 Kč. Tak vysoká mzda je pro naprostou většinu českých zaměstnanců nedosažitelný. Následuje Norsku (14 142 $), Rakousko (12 993 $), Francie (12 394 $), Belgie (12 225 $), Švédsko (12 077 $), Německo (11 879 $) a Finsko (11 609 $).

Nejnižší průměrný příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy je v Chile (1 855 $), Mexiku (2 236 $), Turecku (3 179 $), Estonsku (4 996 $), Izraeli (5 518 $) a Koreji (5 551 $). V Česku je průměrný roční příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy 8 343 $, což je více než ve Španělsku, Portugalsku, Japonsku nebo na Novém Zélandu. Současně rozdíl oproti Itálii, Řecku, Austrálii nebo Velké Británii je přitom velmi malý. Podmínky pro domácnosti s nízkými příjmy jsou v Česku, při porovnání s ostatními zeměmi OECD, dobré.

Roční průměrný příjem pětiny nejbohatších a nejchudších domácností (v zemích OECD, v PPP dolarech)

Zdroj: OECD: Better Life Index, Income