Česká ekonomika versus sousedé

24.09.2012 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Řada evropských zemí prochází v současnosti složitou ekonomickou situací. Jak je na tom nyní česká ekonomika, která je velmi úzce napojena na ostatní evropské země? V tomto článku porovnáme současné hospodářské výsledy naší země se skupinkou zemí tzv. Višegrádské čtyřky.

Višegrádskou čtyřku tvoří země, které si od počátku 90. let minulého století prošly podobným vývojem. Česká republika, Slovensko, Polsko i Maďarsko si prošly transformačním procesem, následným obdobím stabilizace a v roce 2004 vstoupily tyto země do Evropské unie. O pět let později se Slovensko stalo součástí eurozóny. Zbývající tři uvedené země zatím nemají stanoveno datum plánovaného přijetí jednotné měny euro za své národní platidlo. Nyní se zaměříme na porovnání hlavních ekonomických ukazatelů těchto čtyř zemí.

Slovensko tahounem?

Z hlediska růstu HDP je na tom nejlépe ekonomika Slovenska a Polska. Poměrně velmi vysoké tempo růstu průmyslové produkce (viz níže uvedená tabulka) je tahounem současného hospodářského růstu Slovenska. Na druhé straně však Slovensko trpí vysokou, ze skupiny zemí Višegrádské čtyřky (V4) dokonce nejvyšší, nezaměstnaností. Vysoká nezaměstnanost může být důležitým faktorem snižující potenciál rychlejšího ekonomického růstu našich východních sousedů. Jen nepatrně nižší míru nezaměstnanosti vykazuje i Polsko. Pro Polsko však příliš pozitivně nevyznívá saldo obchodní bilance, neboť jako jediná země V4 jej má negativní.


Čtěte také


Česká republika, obdobně jako Maďarsko, vykazuje záporného tempa ekonomického růstu. V porovnání s ostatními zeměmi se můžeme však „pochlubit“ nižší nezaměstnaností, která je dokonce nižší než průměrná nezaměstnanost v eurozóně. Pozitivně pro českou ekonomiku vyznívá taktéž kladné saldo obchodní bilance. Potvrzuje se tak, že zahraniční obchod je pro naši zemi klíčovým zdrojem ekonomického růstu.



HDP


Spotřební ceny 08/2012

Nezaměstnanost (%)

Průmyslová produkce (%)

Obchodní bilance (mld USD**)
2Q 2012
2012*
ČR -1,7 -1,0 3,3 8,3 4,3 14,4
Slovensko 2,8 2,0 3,6 13,3 18,4 4,8
Polsko 2,4 2,6 4,0 12,3 5,2 -17,0
Maďarsko -1,3 -0,8 6,0 10,5 -2,1 9,1
Eurozóna -0,5 -0,5 2,6 11,3 -2,3 51,7

Pozn.: údaje představují meziroční změny. *Odhad The Economist. ** Údaj za období 07/2011-07/2012
Zdroj: The Economist

Komu věří investoři?

Z hlediska deficitu rozpočtu pozorujeme pro země V4 relativně podobných výsledků. Rozdíly však nastávají v úrokových sazbách, za které jednotlivé země upisují svůj dluh. Zde platí jednoduchá logika, podle které platí, že čím vyšší jsou úroky z vládních dluhopisů, tím více je země rizikovější v očích investorů. Z tohoto úhlu pohledu mají investoři nejvyšší důvěru právě v českou ekonomiku, která za svůj dluh platí méně než poloviční úroky než např. Maďarsko.


Deficit rozpočtu (% HPD) Úrokové sazby (v %)*
ČR -3,3 2,56
Slovensko -2,2 5,31
Polsko -4,0 4,92
Maďarsko -2,8 7,27
Eurozóna -3,5 1,62 (GE)

Pozn.: * 10-ti leté vládní dluhopisy. GE – jedná se úrokové sazby z německých vládních dluhopisů
Zdroj: The Economist

Přestože česká ekonomika dosahuje v rámci porovnávané skupiny nejnižšího tempa ekonomického růstu, celkové porovnání se zeměmi V4 pro nás vyznívá poměrně pozitivně. Důkazem je důvěra investorů, jež se promítá do nízkých sazeb na vládní dluhopisy. Důvěra investorů je důležitým aspektem pro zrychlení tempa růstu ekonomiky do budoucna a zároveň pozitivní očekávání se mohou promítnout i do nárůstu spotřebitelské poptávky a obnovit prorůstový trend naší ekonomiky.

Autor článku

Petra Černíková


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU