Analytik: U nového rozpočtu nezbude vládě než plošně škrtat

24.10.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 24. října (ČTK) - Vláda bude muset pravděpodobně v přepracovávané verzi státního rozpočtu na příští rok přistoupit k plošným škrtům nebo omezení investic. Krátkodobě by přitom zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) zřejmě mělo menší negativní dopad na ekonomiku než plošné škrty. ČTK to řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

 

Poslanecká sněmovna dnes na návrh ministra financí Miroslava Kalouska vrátila vládě k přepracování návrh státního rozpočtu na příští rok. Nový návrh by měla vláda předložit poslancům do 23. listopadu. Podle Kalouska bude mít nový návrh stomiliardový schodek stejně jako ten vrácený, příjmy budou o 20 až 25 miliard nižší, úměrně tomu budou nižší i výdaje.

"Otázkou je, zda takové narychlo připravené škrty nenatropí ve veřejném sektoru a ekonomice více problémů než užitku. Porovnání krátkodobého vlivu jednotlivých fiskálních nástrojů na ekonomiku ukazuje, že by zvýšení DPH dopadlo na ekonomiku méně negativně než škrty v investicích a vládní spotřebě," uvedl Marek.

Obecně by se sice podle něj mělo snižování rozpočtového deficitu opírat především o hledání úspor ve výdajích, ale celé úsilí by mělo vycházet z dlouhodobé koncepce rozsahu veřejných služeb, racionalizaci jejich finančních potřeb a nastavení vhodného systému daní. "Čím rychleji to bude, tím lépe, ale za měsíc by to nestihl ani Faust," dodal Marek.

Nový rozpočet přitom bude podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory šitý horkou jehlou, takže nebude dobrý. "Paradoxně má ale stále šanci být lepší než ten dosud navrhovaný. Bude obsahovat škrty a bude bez zvyšování daní, což je ta lepší z obou variant," uvedl Pikora. Podle něj nebylo ekonomicky přínosné ještě více utlumit spotřebu domácností neboli škrtat sociální dávky či mzdy státních zaměstnanců. "Naopak prostor ke škrtání řádově desítek miliard je v mimorozpočtových fondech," dodal.

Vrácený návrh počítal s reálným růstem ekonomiky o procento, nižší inflací a mírně vyšší nezaměstnaností než letos. Příjmy navrhovaného rozpočtu měly vzrůst proti letošnímu schválenému rozpočtu o asi 200 milionů korun na 1084,9 miliardy korun. Výdaje měly klesnout o 4,8 miliardy na 1184,9 miliardy korun. Schodek měl proti letošnímu plánu klesnout o pět miliard na rovných 100 miliard korun.

Důvodem, proč ministr Kalousek navrhl Sněmovně uvedený postup, byla nejistota ohledně schválení vládního stabilizačního balíčku. Kalousek i premiér Petr Nečas již dříve řekli, že schválení balíčku je podmínkou pro předložení rozpočtu se schodkem pod tři procenta hrubého domácího produktu.

Balíček zejména zvyšuje daň z přidané hodnoty od příštího roku o jeden bod na 15 a 21 procent. Ruší některé daňové výhody, například vratku části spotřební daně zemědělcům, omezuje výdajové paušály živnostníků. Proti tomu se vzbouřila část poslanců ODS, kteří jednají s vedením svého poslaneckého klubu o svých výhradách. Ke kompromisu zatím nedospěli.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK