Čeká nás další rozšiřování eurozóny?

12.03.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Eurozóna se možná v příštím roce rozroste o další členskou zemi, a to Lotyšsko. Jak jsou na tom s přípravami a plněním podmínek pro přijetí eura ostatní nečlenské země eurozóny? Můžeme v budoucnosti očekávat výraznější rozšíření eurozóny nebo se bude jednat spíše o ojedinělé případy? Na tyto otázky se nyní pokusíme odpovědět.

V současné době stojí mimo eurozónu celkem deset členských zemí Evropské unie. Pouze dvě země -  Dánsko a Velká Británie mají vyjednanou trvalou výjimku ze zavedení eura. Zavedení společné měny euro by se tak v budoucnosti mělo hypoteticky týkat osmi zemí. Termín plánovaného vstupu do eurozóny však nyní mají stanoveny pouze dvě země, a to Lotyšsko (2014) a Rumunsko (2015). Ostatní země odložily přijetí eura zatím na neurčito.


Čtěte také

Jsou Češi opravdu tak velcí euroskeptici?
Proč není dobré být členem EU?
Proč je dobré být členem EU?


Konvergenční kritéria

Proto, aby země mohla vstoupit do eurozóny, musí splňovat maastrichtská konvergenční kritéria. Podívejme se nyní na to, jak je na tom osmička kandidátů na členství v eurozóně s plněním těchto kritérií.

Konvergenční kritéria se zaměřují na celkem pět oblastí, které jsou následující:

  • stabilita cenové hladiny
  • stabilita měnového kurzu, jejímž předpokladem je stabilní pohyb kurzu v ERM II mechanismu
  • úroveň dlouhodobých úrokových sazeb
  • fiskální kritéria – úroveň veřejného dluhu a rozpočtového deficitu¨

Tabulka: Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií

Země Stabilita cen Stabilita měnového kurzu Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb Rozpočtový deficit Veřejný dluh
Bulharsko Ano N/A Ano Ano Ano
Česká republika Ano N/A Ano Ne Ano
Litva Ano Ano Ano Ano Ano
Lotyšsko Ano Ano Ano Ano Ano
Maďarsko Ne N/A Ne Ano Ne
Polsko Ne N/A Ano Ne Ano
Rumunsko Ano N/A Ne Ano Ano
Švédsko Ano N/A Ano Ano Ano

Zdroje: Eurostat, Evropská komise, ECB.
Pozn: N/A – země není součástí ERM II mechanismu, a tudíž kritérium nelze vyhodnotit.¨

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, většina sledovaných zemí by nyní nemohla přijmout euro za své národní platidlo zejména díky neúčasti svých národních měn v ERM II mechanismu. Tento mechanismus spočívá ve stanovení centrální parity měnového kurzu příslušné měny k euru a pro úspěšné splnění kritéria je třeba, aby měna kolísala v povoleném pásmu +/- 15 % od stanovené centrální parity, to vše po dobu alespoň dvou let. Jak jsme již zmínili dříve, Rumunsko má sice stanovený termín přijetí eura na leden 2015, ale v současné době není rumunský leu zapojen do ERM II a tudíž se tento termín vstupu do eurozóny jeví jako nereálný.

Lotyši první na řadě

Všechna konvergenční kritéria splňují nyní jen dvě země, a to Lotyšsko a Litva. Lotyšsko se stane součástí eurozóny pravděpodobně příští rok. Litva je pak další zemí, která bude nejpravděpodobněji dalším aspirantem na euro. Rovněž Polsko označuje členství v eurozóně za svoji prioritu, nejdříve však musí tato země snížit deficit veřejného rozpočtu, dosáhnout nižší inflace a prokázat stabilitu svojí měny zlotý. Obecně však neočekáváme, že kromě Lotyšska dojde k rozšíření eurozóny dříve než v roce 2016.

Bulharsko i Maďarsko jsou země, které dříve deklarovaly svůj zájem euro přijmout. Žádný termín však tyto země nemají stanoveny a vstup do eurozóny byl odložen na neurčito. Bulharsko změnilo své plány zejména díky nejistotě ohledně budoucnosti eurozóny, zatímco Maďarsko naopak trápí vlastní ekonomická situace. Česká republika a Švédsko vystupují ve vztahu k přijetí jednotné měny euro poměrně vlažně. Žádná z těchto zemí neohlásila termín pro přijetí eura a je otázkou, zdali tyto země budou o členství v eurozóně někdy stát.

Autor článku

Petra Černíková


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU