Francie a Rakousko připouštějí změny v podmínkách pomoci Kypru

18.03.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Vídeň/Lisabon/Paříž/Washington 18. března (ČTK) - Portugalský prezident dnes zkritizoval kontroverzní plán na zdanění vkladů, který je součástí plánu eurozóny na finanční pomoc Kypru a bude mít dopad i na drobné střadatele. Ministři financí Rakouska a Francie již vyjádřili souhlas s případným zmírněním dopadu na drobné střadatele.

Portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva dnes uvedl, že rozhodnutí využít peníze z bankovních vkladů pro mezinárodní finanční pomoc Kypru postrádá "zdravý rozum" a riskuje ohrožení důvěry v bankovní systém.

"Evropa se vydává na velmi nebezpečnou cestu. Někdy si myslím, že se zdá, že se zdraví rozum přestěhoval někam jinam," uvedl prezident pro portugalskou televizi SIC.

Rakouská ministryně financí Maria Fekterová uvedla, že existuje prostor pro změnu plánu pomoci pro Kypr, aby zůstali ochráněni drobní střadatelé. Podle ní ministři financí EU navrhli mimořádnou daň v rozpětí 3,5 až 12,5 procenta, ale Evropská centrální banka i Kypr toto rozpětí odmítli. Sám Kypr chtěl, aby daň byla pod deseti procenty. "Jsem přesvědčena že se to dá upravit a je zde stále šance udělat něco pro drobné střadatele," uvedla ministryně.

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici dodal, že Francie je ochotna podpořit Kypr, pokud navrhne, aby drobní střadatelé nesli nižší břemeno nákladů na záchranu země. "Je to na Kypřanech, aby se rozhodli, jak bude balíček rozdělen," uvedl Moscovici. "Pokud navrhnou, že drobní střadatelé by neměli být zapleteni, že by měli být osvobozeni nebo zdaněni méně, pak je to postoj, který budu bránit."

Ministerstvo financí Spojených států uvedlo, že USA pozorně sledují situaci na Kypru a ministr financí mluvil se svými evropskými partnery. "Je důležité, aby Kypr a jeho partneři v eurozóně pracovali na vyřešení situaci způsobem, který je zodpovědný a poctiví a zajistil finanční stabilitu," citovala agentura Reuters prohlášení ministerstva.

Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr však má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Kypr by zřejmě bez finanční pomoci musel vyhlásit platební neschopnost. Plán, jímž se část zátěže pomoci přesouvá na vkladatele, kteří byli v EU dosud úzkostně chráněni, je za tři a půl roku řešení dluhové krize v zemích eura bezprecedentní.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK