Problém jménem nezaměstnanost

17.07.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Nezaměstnaní v EU jsou mnohem častěji postiženi "chudobou" než zaměstnaní občané. Delší doba bez zaměstnání jednoho z rodičů se následně finančně dotýká celé rodiny. S finančními problémy přichází strach o budoucnost. V současné době Evropě představuje rovněž nezaměstnanost mladistvých velký problém.

Dlouhodobá nezaměstnanost v rodině je velký problém i pro děti. Za hraniční dobu se považuje, když dospělí v domácnosti jsou zaměstnáni po dobu jednoho roku méně než 20 % času.

  • V úplné rodině to znamená, že oba rodiče mají zaměstnání během daného roku dohromady méně než 5 měsíců (20 % z 24 měsíců).
  • Např. v Německu v roce 2011 žilo 6,6 miliónů občanů v rodinách s velmi nízkou pracovní účastí (z toho 1,2 mil. dětí).

Z nezaměstnanosti mají Evropané obavy

Nezaměstnanost je velkým problémem ve všech členských zemích Evropské unie. V pravidelných ekonomických průzkumech je právě případná ztráta zaměstnání jedním z nejvyšších "strašáků" Evropanů. Podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti se zpřísňují, podpora v nezaměstnanosti se vyplácí pouze omezenou dobu a již během pobírání podpory v nezaměstnanosti, jejíž výše je závislá na předchozím příjmu, klesá citelně životní úroveň. Po skončení podpory v nezaměstnanosti pobírají nezaměstnaní občané již pouze sociální dávky, jejichž výše je však závislá na konkrétní situaci rodiny.

Kde je nezaměstnanost nejvyšší?

V dubnu činila míra nezaměstnanosti v EU 11,0 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v dubnu 2013 v Řecku a Španělsku (26,8 %), Portugalsku (17,8 %), Kypru (15,6 %), Slovensku (14,5 %), Irsku (13,5 %), Litvě (12,5 %) a Bulharsku (12,3 %).

  • Nejnižší nezaměstnanost byla v Rakousku (4,9 %), Německu (5,4 %), Lucembursku (5,6 %), Maltě (6,4 %), Nizozemí (6,5 %), Dánsku (7,0 %) a Česku (7,2 %).

Především jihoevropských zemích EU je problémem vysoká nezaměstnanost mladistvých do 25 let. Řada mladých lidí v Řecku, Španělsku, Itálii a Portugalsku je ihned po škole nezaměstnaných a nedaří se jim dlouhodobě najít práci, což je nepříjemné pro celou národní ekonomiku. Nezaměstnanost mládeže je v uvedených zemích vyšší než 40 %

38 miliónů občanů žije v EU v domácnosti bez práce

V roce 2011 žilo v členských zemích Evropské unie 38 miliónů občanů v domácnostech, kde dospělí neodpracovali dohromady ani 20 % času za celý rok. V domácnostech bez práce, tak žije 10 % občanů mladších 60 let.

  • Ekonomická krize zvýšila počet lidí žijících v domácnostech, kde dospělí nepracují nebo velmi málo. V roce 2008 žilo v domácnostech, kde dospělí odpracovali dohromady méně než 20 % času, 34,3 miliónů občanů (mladších 60 let). Během tří let došlo tedy k nárůst o 3,7 miliónů občanů.
  • Situace se ve většině členských zemích během tří let zhoršila, neboť došlo k úbytku pracovních míst v důsledku ekonomické krize. Velmi citelně přitom hospodářské problémy doléhají na lidi, kteří jsou již delší dobu bez práce. V horších ekonomických časech je situace na trhu práce pro dlouhodobě nezaměstnané občany velmi složitá.

Situace v Česku je příznivá

V Česku žije pouze 6,6 % občanů do 60 let v domácnosti, kde dospělí odpracovali dohromady za rok 2011 méně než 20 % možného času. Z členských zemí EU je v tomto ohledu situace příznivější pouze na Kypru (4,5 %) a v Lucembursku (5,8 %). Česko patří mezi několik málo členských zemí Evropské unie, kde počet občanů žijících v domácnostech bez práce, se během let 2008 až 2011 snížil. Dalšími zeměmi jsou Rumunsko, Polsko nebo Německo.

  • Nejhorší situace je v Irsku (22,9 %), Belgii (13,7 %), Lotyšsku (12,6 %), Litvě (12,3 %), Španělsku (12,2 %) a Maďarsku (12,1 %). Během let 2008 až 2011 se situace nejvíce zhoršila v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Řecku.

Počet občanů (do 60 let) žijících v domácnostech bez práce (v zemích EU, v %)

Země Počet občanů
(v %)
Země Počet občanů
(v %)

Irsko

22,9

Finsko

9,8

Belgie

13,7

Francie

9,3

Lotyšsko

12,6

Nizozemí

8,7

Litva

12,3

Malta

8,3

Španělsko

12,2

Portugalsko

8,2

Maďarsko

12,1

Rakousko

8,2

Řecko

11,8

Slovensko

7,6

Velká Británie

11,5

Slovinsko

7,6

Dánsko

11,4

Polsko

6,9

Německo

11,1

Švédsko

6,8

Bulharsko

11,0

Rumunsko

6,7

Itálie

10,4

Česko

6,6

EU-27

10,0

Lucembursko

5,8

Estonsko

9,9

Kypr

4,5

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU