Slovinská ekonomika klesne napřesrok víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt Slovinska příští rok podle nové oficiální prognózy klesne o 0,8 procenta, tedy výrazněji, než podle červnové předpovědi 0,2 procenta. Podle institutu ale může být propad ještě horší, pokud odklady v sanaci silně ztrátových státních bank ekonomiku ještě víc oslabí.

Pro letošní rok ústav nadále předpovídá hospodářský propad o 2,4 procenta. Růst by se měl obnovit v roce 2015, ale jen slabým tempem 0,4 procenta.

"Hlubší pokles HDP znamená, že špatné úvěry bank mohou dál narůstat," řekl agentuře Reuters Andraz Grahek z konzultační společnosti Capital Genetics. "Slovinsko má sice ještě možnost financovat se na trzích, myslím si ale, že jediné racionální rozhodnutí, které může vláda učinit, je požádat o pomoc z fondu ESM (záchranného fondu eurozóny), protože tržní úvěrové náklady budou nejméně dvakrát vyšší," dodal.

Slovinsku může naopak pomoci oživení eurozóny z dlouhé recese. Vývoz, který je hlavním motorem slovinské ekonomiky, by měl letos vzrůst o dvě procenta, příští rok o tři procenta a v roce 2015 dokonce o 4,1 procenta, předpověděl ústav.

Slovinská premiérka Alenka Bratušeková minulý týden poprvé připustila možnost zahraniční pomoci pro slovinský bankovní sektor a uvedla, že o této možnosti jedná se slovinskou centrální bankou. O Slovinsku se kvůli jeho zadluženému bankovnímu sektoru už dlouho spekuluje jako o kandidátovi na zahraniční finanční pomoc, vláda ale dosud takovou možnost odmítala.

Převážně státní slovinské banky dusí špatné úvěry v objemu zhruba 7,5 miliardy eur (asi 192 miliard Kč), což je více než pětina hrubého domácího produktu země. Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která nezprivatizovala většinu bankovního sektoru. To podle ekonomů vedlo k politickému vměšování, špatnému řízení bank a katastrofální úvěrové politice.

Slovinsko bylo v roce 2007 nejrychleji rostoucím členem eurozóny. Kvůli vysoké závislosti na vývozu však tamní ekonomiku těžce zasáhla globální krize a země je nyní v recesi.