Gazprom: Závislost Evropy na ruském zemním plynu poroste

03.03.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Londýn 3. března (ČTK) - Závislost Evropy na ruském zemním plynu se bude v příštích letech kvůli snižování evropské těžby zvyšovat a v dohledné perspektivě se tato situace nezmění. Na dnešním výročním setkání s investory to v Londýně prohlásil místopředseda představenstva ruského monopolního výrobce plynu Gazprom Alexandr Medveděv. Vedení Gazpromu i přes hrozbu sankcí Evropské unie kvůli vojenským zásahům Moskvy na Ukrajině a přes propad akcií firmy na burze však podle agentury Reuters vyzařovalo optimismus.

 

"Gazprom zvýšil podíl na evropském trhu, protože evropská domácí produkce v zemích, jako je Británie a Norsko, klesala... Nepozorujeme žádné známky toho, že by se tato situace měla v dohledné době změnit," řekl Medveděv.

Loni podíl Gazpromu na evropském trhu plynu vzrostl na 30 procent z 25,6 procenta v roce 2012, uvedl Medveděv. "Evropa prostě v žádné brzké době nezíská dodavatele plynu takového kalibru (jako je Rusko, Norsko nebo Alžírsko)," dodal. Vývoz ruského plynu do Evropy zůstane v příštích čtyřech letech podle Medveděva těsně pod rekordní úrovní loňského roku v objemu 162,7 miliardy krychlových metrů.

K situaci na Ukrajině se manažeři Gazpromu dnes příliš nevyjadřovali, ujistili jen, že tranzitní dodávky plynu přes tuto zemi zůstávají na běžné úrovni. Medveděv poznamenal, že dokud Rusko nevybuduje do Evropy nový plynovod South Stream přes Balkán, bude přes Ukrajinu proudit do evropských zemí nejméně 70 miliard kubíků ročně, tedy téměř polovina celkového ruského vývozu.

Rusko-ukrajinské vztahy týkající se dodávek plynu jsou tak pro Evropu velmi důležité. Střety mezi Kyjevem a Moskvou způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009.

Díky zlepšování infrastruktury a rozšiřování zásobníků v minulých letech a také vlivem letošní mírné zimy je ale nyní Evropa na tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu závislá méně než v minulosti. Rusko může zvýšené dodávky posílat plynovodem Nord Stream přes Baltské moře i plynovodem přes Bělorusko a Polsko. "Kvůli nízké míře využití kapacit je ukrajinská síť plynovodů dnes méně důležitá než v minulosti," uvedla společnost Bernstein Research.

Podle údajů agentury Reuters má Česká republika a Slovensko nyní zásoby plynu na 90 dní. Podobně je na tom Polsko nebo Rakousko, zatímco Maďarsko a Německo mají zásoby na dva měsíce.

Ukrajinská krize se zhoršila o víkendu. Ruské jednotky tak se souhlasem ruského parlamentu převzaly kontrolu prakticky nad celým ukrajinským Krymem.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK