Jak příjmy ovlivňují důchod ve světě?

Průměrná mzda za rok 2013 činila 25 128 Kč, právě u průměrné mzdy si vypočítáme dle legislativy roku 2014 důchod u občana s nízkými příjmy (50 % průměrné mzdy) a u občana s vysokými příjmy (150 % průměrné mzdy). Abychom následně mohli data porovnat s ostatními zeměmi OECD, tak budeme počítat se získanou dobou pojištění 45 let.

Podprůměrná a nadprůměrná mzda a důchod

Osobním vyměřovacím základem občana je zjednodušeně řečeno jeho průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou přepočítány. V prvním příkladu si vypočítáme měsíční důchod občana s osobním vyměřovacím základem 12 564 Kč (0,5 x 25 128 Kč), ve druhém příkladu si vypočítáme měsíční důchod občana s osobním vyměřovacím základem 37 692 Kč (1,5 x 25 128 Kč).

Praktický příklad občana s nízkými příjmy

Občan s průměrnou měsíční mzdou za odpracované roky ve výši 12 564 Kč má při získání doby pojištění 45 let při výpočtu důchodu v roce 2014 měsíční důchod ve výši 10 247 Kč. Z důchodu se v tomto případě neplatí žádné daně, proto je potřeba porovnat důchod s čistou mzdou. Z hrubé mzdy 12 564 Kč je sraženo 566 Kč na zdravotním pojištění, 817 Kč na sociálním pojištění a 465 Kč na dani z příjmu, čistá mzda tak činí 10 716 Kč. Měsíční důchod dosahuje 95,6 % čisté mzdy před odchodem do důchodu. U nízkých mezd je náhradový poměr v Česku vysoký, především v našem zvoleném příkladě s vysokou dobou pojištění 45 let.

vlastní výpočet autora

Praktický příklad občana s vysokými příjmy

U průměrné mzdy za všechny odpracované roky ve výši 37 692 Kč a 45 letech pojištění je měsíční důchod dle výpočtu důchodu v roce 2014 ve výši 14 452 Kč. Čistá mzda, kterou obdrží zaměstnanec v předdůchodovém věku (neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti) na bankovní účet, je 28 025 Kč. Z hrubé mzdy je sraženo 1 697 Kč na zdravotním pojištění, 2 450 Kč na sociálním pojištění a 5 520 Kč na dani z příjmu. Měsíční důchod dosahuje 51,6 % (14 452 Kč: 28 025 Kč) čisté mzdy dosahované před odchodem do důchodu.

vlastní výpočet autora

Jak se liší náhradový poměr ve světě?

Občan pracující po celý život za mzdu ve výši poloviny m má v Česku náhradový poměr (měsíční důchod oproti čisté mzdě před odchodem do důchodu) 95,6 % a občan pracující za mzdu ve výši 1,5násobku průměrné mzdy jen 51,6 %, vše při 45 letech pojištění. Doba pojištění rovněž výrazně ovlivňuje výši měsíčního důchodu. Náhradový poměr se tedy liší o 44 % (95,6 % - 51,6 %), což je jedna z nejvyšších hodnot v rámci zemí OECD.

Ve všech zemích OECD uvedených dále v textu je porovnán čistý měsíční důchod s čistou mzdou před odchodem do důchodu u občana se mzdou ve výši 50 % průměrné mzdy a občana se mzdou ve výši 150 % průměrné mzdy. V některých zemích podléhá zdanění i výplata důchodu, což je zohledněno.

Zeměmi, kde je poměrně rovnostářský výpočet státního důchodu a občané s vysokými příjmy mají relativně nízký důchod a občané s nízkými příjmy mají relativně vysoký důchod, jsou Nový Zéland (rozdíl 51 %), Dánsko a Kanada (rozdíl 50 %), Izrael (rozdíl 49 %), Česko (rozdíl 44 %), Irsko (rozdíl 41 %), Norsko (rozdíl 40 %), Velká Británie (rozdíl 37 %), Belgie (rozdíl 36 %), Korea (rozdíl 31 %), Švýcarsko (rozdíl 29 %), Řecko (rozdíl 27 %), Mexiko (rozdíl 25 %), Slovinsko a Estonsko (24 %), Island a Lucembursko (rozdíl 20 %).

Naopak poměrně malý rozdíl (do 10 %) v náhradovém poměru je v Rakousku, Finsku, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Slovensku, Španělsku, Švédsku a Turecku.

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2013