Z jakého příjmu se platí maximální daň?

Bezdětní zaměstnanci do měsíční hrubé mzdy 10 290 Kč neplatí v Česku nic na dani z příjmu fyzických osob. Z každé další stokoruny navíc potom platí na dani z příjmu fyzických osob 20 Kč. Jak je to možné?

• Daň z příjmu fyzických osob se v Česku vypočítává ze "superhubé mzdy", nikoliv z hrubé mzdy. Superhrubá mzda je součet hrubé mzdy zaměstnance a povinných odvodů zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance (v souhrnu 34 %).
• Přestože je v Česku zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob (nezohledňuje 7% solidární příspěvek), tak je od hrubé mzdy nad 10 290 Kč efektivní sazba daně v Česku 20,1 %.

Při nízkých příjmech se daň z příjmu ve světě neplatí

Ve všech členských zemích OECD občané s nízkým podprůměrným příjmem neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob. V některých zemích je zavedena nulová sazba daně z příjmu, v jiných se neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob z důvodu existence nezdanitelné položky na poplatníka nebo slevy na dani z příjmu. V Česku se neplatí daň z příjmu fyzických osob do mzdy ve výši 41 % průměrné mzdy (viz. výpočet v tabulce), což je jeden z nejvyšších limitů v rámci zemí OECD. Vyšší limit (nad 30 % průměrné mzdy), kdy se neplatí daň z příjmu fyzických osob je v Chile, Řecku, Izraeli, Slovensku, Česku, Islandu, Finsku a Slovinsku. Naopak nízký limit je Koreji, Japonsku, Polsku, Dánsku, USA a Nizozemí (do 15 %).

Praktický výpočet

V přiložené tabulce máme vypočítánu daň z příjmu fyzických osob u pana Zeleného, který má hrubou měsíční mzdu 10 290 Kč a pana Černého, který má hrubou měsíční mzdu 11 290 Kč. Pan Zelený nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic, pan Černý 210 Kč. Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob z každé tisícikoruny nad 10 290 Kč činí 20,1 % (1,34 x 15 %).

vlastní výpočet autora

Průměrná mzda v Česku za rok 2013 dosahovala 25 128 Kč, maximální daňové sazbě (20,1 %) v Česku tak podléhají již příjmy nad 41 % (10 290 Kč: 25 128 Kč) průměrné mzdy. Důvodem je samozřejmě existence rovné 15% sazby daně (nezohledňujeme 7% solidární příspěvek). Z členských zemí OECD je nižší úroveň pro maximální sazbu daně pouze v Maďarsku a Estonsku (0,2násobek průměrné mzdy).

Nastavení progresivního zdanění se liší

Mimo Maďarska, Estonska a Česka (nezohledňujeme solidární příspěvek), kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu, je v ostatních členských zemích OECD stanoveno progresivní zdanění. Občané s nadstandardními příjmy tedy zaplatí ve vyspělých zemích efektivně více na dani z příjmu fyzických osob, neboť s rostoucím příjmem stoupá i daňová sazba. Významně se však mezi jednotlivými zeměmi liší nastavení daňových pásem.

• V Portugalsku platí horní sazba daně z příjmu fyzických osob až pro příjmy nad 16,2násobek průměrné mzdy. Dalšími zeměmi, kde horní sazba daně z příjmu platí až pro velmi nadstandardní příjmy, je Francie (15,1násobek), Chile (12,8násobek), Španělsko (11,7násobek), Kanada (10,6násobek), Itálie (10,1násobek), Korea (8,6násobek) a USA (8,5násobek).
• Naproti tomu v Irsku a Belgii platí horní sazba daně z příjmu fyzických osob již pro příjmy ve výši 1,0násobku průměrné mzdy, Dánsku a Nizozemí 1,2násobku a Novém Zélandu 1,3násobku.

Kde je centrální sazba daně nejvyšší?

Z členských zemí OECD je centrální sazba daně z příjmu fyzických osob nejvyšší v Chile a Japonsku (40 %), Irsku (41 %), Itálii (43 %), Řecku, Francii, Velké Británii, Německu (45 %), Portugalsku (48 %), Izraeli, Austrálii, Slovinsku, Rakousku a Belgii (50 %), Nizozemí (52 %).

Pramen: OECD, Tax database, Taxation of Wage Income (2013), Table I.7. and Table I.1.