Legislativu již minulý týden schválil parlament. Prezident učinil z reformy energetického sektoru základ své strategie pro rozvoj mexického hospodářství, jeho další reformy zahrnují změny v telekomunikačním sektoru, vzdělávacím systému a volebních zákonech.
Mexické ministerstvo energetiky by tento týden mělo oznámit, o která naleziště ropy a plynu se budou moci zahraniční a soukromé firmy ucházet v prvním kole veřejných tendrů, které se očekává v příštím roce.
Těžba ropy v Mexiku dosáhla vrcholu v roce 2004, kdy se pohybovala kolem 3,4 milionu barelů denně. Od té doby soustavně klesá a v současnosti činí zhruba 2,5 milionu barelů denně. Reforma má pomoci pokles těžby zastavit tím, že přiláká zahraniční firmy, jako je například Royal Dutch Shell nebo Exxon Mobil.
"Ze všech dosavadních reforem je tato nepochybně tou nejdůležitější," uvedl minulý týden analytik Carlos Capistrani z finanční společnosti Bank of America Merrill Lynch. "Má potenciál k tomu, aby změnila Mexiko," dodal.
Ropný a plynárenský průmysl v Mexiku byl v roce 1938 znárodněn. Prezident Lázaro Cárdenas tehdy ze země vyprovodil 17 zahraničních ropných společností, které podle přesvědčení Mexičanů plenily národní bohatství. Mexiko je desátým největším producentem ropy na světě.
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
