OECD představila plán, který má firmy donutit k placení daní

Současné mezinárodní daňové předpisy a dohody mezi zeměmi podle expertů zaostávají za vývojem v současném digitálním prostředí a inovacemi. Umožňují tak firmám vyhýbat se placení daní.

Skupina 20 největších ekonomik světa G20 loni požádala OECD, aby vypracovala akční plán pro boj s tímto problémem. Plán bude mít zřejmě největší dopad na americké technologické firmy, ale také na farmaceutické společnosti a prodejce značkového spotřebního zboží.

Návrh již schválily všechny členské země G20 a OECD. Opatření jsou však součástí širšího programu, který se zabývá daňovými sídly a přesunem zisků a který bude dokončen v příštím roce. Teprve pak budou moci jednotlivé země nové body programu zakotvit do svého právního řádu.

Práce OECD v oblasti mezinárodních daní se více než 50 let zaměřovala na to, aby se zajistilo, že zisk firem nebude daněn dvakrát. Důvodem byly obavy, že by to mohlo uškodit obchodu a omezit globální růst. OECD proto formulovala standardizovaný vzor daňové smlouvy, který umožňuje zemím rozdělit si daňová práva a zamezit dvojímu zdanění. Společnosti však začaly využívat těchto smluv k tomu, aby si určily, kde si nechají zisk zdanit.

Například společnost Google využila těchto smluv, aby každoročně přesunula osm miliard nezdaněných zisků z Evropy a Asie do svých dceřiných firem se sídlem na Bermudách, kde se neplatí žádné daně z příjmu. Šéf Googlu Eric Schmidt tvrdí, že změny daňových pravidel, které zvýší daňový výměr firmy, poškodí inovace.

Podle nového návrhu modelové smlouvy nebudou moci firmy využívat u přeshraničních transakcí daňových výhod, pokud hlavním důvodem této transakce bude vyhýbání se daňovým povinnostem. "Učiníme konec dvojímu nezdanění," řekl na tiskové konferenci ředitel oddělení daňové politiky a správy OECD Pascal Saint-Amans.

Nová pravidla budou také vyžadovat, aby nadnárodní firmy veřejně informovaly, kde platí daně a kolik tam platí. Pokud se ukáže, že malé dceřiné firmy vytvářejí velké zisky na pozadí obchodů v rámci firmy, měl by být tento zisk sdílen v rámci celé skupiny.

To by se mohlo dotknout například britské telekomunikační skupiny Vodafone, která má dceřinou společnost nakupující telekomunikační vybavení pro celou skupinu. Tato divize má 200 zaměstnanců a loni měla zisk více než 400 milionů eur (11 miliard Kč). Byla tak nejmenší a nejziskovější divizí. Díky lucemburským daňovým zákonům však neplatila žádné daně ze zisku.

Další návrhy na změny se týkají pravidel, která umožňují firmám získávat miliardy z prodeje v mnoha zemích, ve kterých však nejsou tyto příjmy zdaněné, či pravidla, kdy mohou firmy provozovat sklady v zemi, ve které nemusí být daňové sídlo. To bude mít dopady hlavně na americké technologické firmy či na Amazon. Společnost Amazon loni díky pravidlu o skladech přesunula 15 miliard eur ze svého prodeje v Evropě na dceřinou firmu v Lucembursku, kde nemusela platit daně.

Řada firem, které prodávají on-line, budou muset příjmy rovněž hlásit v zemích, kde je vytvoří, pokud jim tam podle návrhu OECD vznikne daňová povinnost. Týkat by se to mohlo služby iTunes od Applu, prodejce softwaru Adobe nebo společnosti eBay.

Průzkum agentury Reuters loni zjistil, že tři čtvrtiny z 50 největších amerických technologických firem přesouvají své příjmy z prodeje v Evropě do zemí s nízkými daněmi, jako je Irsko a Švýcarsko. Firmy však tvrdí, že jejich počínání je v souladu s daňovými předpisy v těch zemích, ve kterých působí.