Pětina českých obcí nevyužila peníze z evropských fondů

\"Některé obce jsou vyloženě malé a mají neuvolněného starostu. O evropské dotace tak nemají zájem, protože administrativa s nimi spojená je obrovská. Spousta starostů a zastupitelstev se rozhodla, že žádost nepodají. Od kolegů vědí, že je to složité, bojí se následných kontrol a dalších souvisejících věcí,\" upřesnil později ČTK Vlasák.

Svaz přitom na místní samosprávy opakovaně apeloval, aby možnosti evropského financování využívaly. \"Investice z fondů EU jsou významnou součástí kapitálových výdajů obcí a měst, představují příležitost pro modernizaci infrastruktury, rozšíření služeb a zvýšení kvality života pro své občany,\" citoval Vlasák jednu z příruček vydaných svazem.

Většina obcí na to slyšela, spousta připravila a podala hned několik různých projektů. Svaz eviduje 14 obcí, kterým bylo schváleno více než 51 projektů. \"Nejvíce projektů, celkem 8631 s celkovou dotací od EU 52 miliard korun, spadá do Operačního programu Životní prostředí. Oblíbené byly samozřejmě i jednotlivé regionální operační programy, kde obce realizují 3124 projektů dotovaných 46 miliardami korun,\" vypočítal přínos evropských dotací pro samosprávy Vlasák.

Získat desítky miliard korun v novém programovém období 2014-2020 bude podle Vlasáka lehčí, protože se prý zjednoduší administrativa. \"Místní akční skupiny navíc budou mít nově povinnost zpracovat žádost, pokud se na ně obrátí neuvolněný starosta malé obce. Předpokládám proto, že se to (zapojení malých obcí - pozn. ČTK) zlepší,\" dodal Vlasák.

Obce mají podle svazu největší zájem využít evropské peníze na úspory energií vybudováním úspornějšího veřejného osvětlení nebo zateplením veřejných budov, jako jsou například školy, nemocnice či obecní úřady. Zajímají se i o možnost úpravy veřejného prostranství, návsi, náměstí či vybudování chodníků. Z oblasti životního prostředí pak chtějí čerpat evropské dotace hlavně na dokončení kanalizací a protipovodňová opatření.