Vývoj EU až po současnost

Téma týdne:Víte vše o Evropské unii?

Evropské společenství uhlí a oceli

Předchůdcem Evropské unie je Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které původně mělo koordinovat a dohlížet na uhelný a ocelářský průmysl.. V roce 1951 podepsalo šest států Pařížskou smlouvu o založení ESUO. Jednalo se o Belgii, Francii, Itálii, Lucembursko, Nizozemí a Německo. Jako hlavní cíl si ESUO stanovil přispívání k ekonomickému rozvoji, růstu zaměstnanosti a životní úrovně členských států a racionalizaci výroby skrze společný trh bez diskriminačních omezení členských států.

Evropská společenství

V roce 1958 vešly v platnost, na základě memoranda s návrhy na dalšího rozvoje integrace zaměřeného do hospodářské oblasti, a to od států Beneluxu, tzv. Římské smlouvy, které zakládají Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (ESAE). Nedůležitějším úkolem EHS bylo podporovat vytvoření společného trhu a přispívat k rozvoji ekonomického života a stálému hospodářskému růstu, a to díky postupnému sjednocování hospodářské politiky jednotlivých států. Úkolem ESAE bylo podporování atomového výzkumu a dalších věcí souvisejících s podporou mírového využívání atomové energie. Pro EHS, ESAE a ESUO se postupem času vžil výraz Evropská společenství.

V roce 1968 se začala postupně rušit cla na dovoz výrobků a byl přijat jednotný celní sazebník pro obchodování mimo Společenství.

Dalšími státy, které se v roce 1973 staly členy Evropského společenství, jsou Dánsko, Irsko a Spojené království. V roce 1981 přistoupilo Řecko a o 5 let později i Španělsko a Portugalsko. V témže roce, tj 1986 byly za účelem dokončení jednotného vnitřního trhu přijaty dva dokumenty – Bílá Kniha a Jednotný evropský akt.

Smlouva o Evropské unii

Dalším úkolem bylo vytvoření smluvního rámce pro hospodářskou a měnovou unii členských zemí Společenství a také vytvoření rámce pro užší politickou spolupráci v oblasti zahraniční politiky, justice a vnitřní bezpečnosti. Po ročním jednání byla v Maastrichtu dne 7.února 1992 slavnostně podepsána smlouva o Evropské unii. Tato smlouva vstoupila v platnost k 1.11.1993.

Evropský hospodářský prostor

Následujícím významným krokem bylo vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy zóny volného obchodu se zeměmi ESVO. K podepsání této smlouvy došlo 2.5.1992 ve městě Porto. V následujícím roce pak byly, až na určité výjimky, naplněny čtyři základní a ekonomické svobody:

• volný pohyb zboží mezi členskými státy bez jakýchkoli překážek 
• volný pohyb osob mezi členskými zeměmi s právem usadit se, pracovat a žít v kterékoli zemi ES 
• volný pohyb kapitálu mezi členskými zeměmi bez jakýchkoli omezení a překážek 
• volný prostor pro poskytování služeb po celém území ES

Hospodářská a měnová unie

Již v roce 1990 byla zahájena první fáze přechodu k Hospodářské a měnové unii (HMU), a to odstraněním všech překážek pohybu kapitálu mezi členskými státy. Na začátku roku 1994 začala druhá fáze. Ta představovala vytvoření Evropského měnového institutu (EMI), jehož nejdůležitějšími úkoly bylo především posílení spolupráce ústředních bank jednotlivých států, koordinace měnových politik a příprava vzniku Evropského systému ústředních bank.
V roce 1995, na madridském zasedání Evropské rady bylo rozhodnuto o zavedení společné měny EURO, a to od 1.1.1999.

Státy, které dále přistoupily k EU

1.1.1995 – Finsko, Rakousko, Švédsko
1.5.2004 – Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko

Celkem je tedy dnes 25 států patřících do EU – Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie, Estonsko, Polsko, Slovinsko, Česká republika, Maďarsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta a Slovensko. Státy, které se o členství ucházejí je v současné době Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Turecko.

Po přistoupení k eurozóně musí ČR, stejně tak jako ostatní členské státy dodržovat dané podmínky tzv. konvergentční kritéria, která byla ustanovena Maastrichtskou smlouvou.
Konvergenční kritéria:

• Rozpočtový deficit nesmí překročit 3 % HDP
• Celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60 % HDP
• Míra inflace nesmí o více než 1,5 % přesáhnout míru inflace 3 nejúspěšnějších států
• Dlouhodobé úrok. míry nesmí o více než 2 % přesáhnout míru 3 neúspěšnějších států s nejnižší mírou inflace
• Poslední 2 roky dodržet stanovené rozpětí své měny v Evropském měnovém systému bez devalvace.

Další finanční tipy a triky naleznete zde.