OECD: Nejvyšší příjmové rozdíly jsou v Mexiku

30.06.2015 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


V mimoevropských zemích OECD jsou mnohem vyšší rozdíly v životní úrovni jednotlivých domácností než v Evropě. Nejvyšší příjmové rozdíly mezi domácnostmi jsou v Mexiku, Chile, Turecku, USA a Izraeli. Česko patří mezi pětici členských zemí OECD s nejnižšími příjmovými rozdíly.

Členské země OECD mají společné, že příjmové nůžky se neustále rozevírají, neboť nejvíce stoupají příjmy desetiny hodnocených zaměstnanců a občanům s vysokými příjmy z kapitálových transakcí. Naproti tomu příjmy domácností s nízkými příjmy téměř nestoupají. Rozdíl v životní úrovni mezi pětinou domácností s nejvyššími příjmy a pětinou domácností s nejnižšími příjmy se rok od roku nepatrně zvyšuje.

Severské země blahobytu

Nejnižší příjmové rozdíly ze zemí OECD jsou v severských zemích (Islandu, Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku) a ve východoevropských zemích (Česku, Slovinsku a Slovensku). Severské země jsou charakterizovány jako země blahobytu s velkou mírou přerozdělování rozpočtových zdrojů a vysoce progresivním zdaněním. Všechny státní dávky jsou v porovnání s ostatními zeměmi OECD velmi vysoké. Rozdíly v životní úrovní domácností jsou tedy v těchto zemích nižší než ve většině členských zemí OECD.

Porovnání životní úrovně bohatých a chudých v Česku

V přiložené tabulce máme uvedeno, kolikrát je příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy v členských zemích OECD. V paritě kupní síly činí příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy v Česku 32 707 (PPP dolarů), zatímco příjem pětiny domácnosti s nejnižšími příjmy potom 8 954 (PPP dolarů), příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy je tak 3,65krát vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy. Nižší rozdíly v příjmech domácnostech než v Česku jsou z členských zemí OECD pouze na Islandu (3,58krát), v Dánsku (3,59krát) a ve Slovinsku (3,61krát).

Mexiko a Chile - příjmové rozdíly jsou značné

Nejvyšší rozdíly v životní úrovni z členských zemí OECD jsou v Chile a Mexiku, kde příjem pětiny nejbohatších domácností je více než 13krát vyšší než příjem pětiny nejchudších domácností. Ekonomiky Chile a Mexika jsou přitom na vzestupu. Obě země jsou pro investory velmi atraktivní a nabízí i výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Mexiko i Chile patří mezi nejbezpečnější země regionu pro případné zahraniční investice, jsou politicky stabilní, pracovní síla je levná a navíc mohou zahraniční investoři využít výhodné geografické polohy. Dlouhodobým problémem obou zemí je však velký počet obyvatel žijící v chudobě a velké příjmové rozdíly.

Sociální stabilita v Evropě

V členských zemích Evropské unie jsou příjmové rozdíly nižší než v mimoevropských zemích. Důvodem je propracovaná záchranná sociální síť. Státní dávky (např. důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti) jsou výrazně vyšší než v mimoevropských zemích OECD. Současně je vyšší v porovnání s průměrnou mzdou i minimální mzda. Např. v Lucembursku je v roce 2015 minimální mzda 1 923 euro (52 966 Kč), což je jeden z důvodů, proč jsou příjmové rozdíly v Lucembursku nízké.

Příjmové rozdíly mezi bohatými a chudými domácnostmi v OECD

Země Kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácností oproti pětině nejchudších Země Kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácností oproti pětině nejchudších

Mexiko

13,66

Irsko

4,67

Chile

13,02

Francie

4,67

Turecko

8,40

Maďarsko

4,53

USA

8,19

Německo

4,43

Izrael

7,43

Švýcarsko

4,42

Španělsko

6,69

Rakousko

4,36

Řecko

6,29

Švédsko

4,14

Japonsko

6,19

Nizozemí

4,14

Portugalsko

5,79

Lucembursko

4,05

Velká Británie

5,59

Belgie

4,02

Itálie

5,56

Slovensko

3,89

Korea

5,54

Finsko

3,74

Estonsko

5,44

Norsko

3,73

Austrálie

5,43

Česko

3,65

Nový Zéland

5,19

Slovinsko

3,61

Kanada

5,17

Dánsko

3,59

Polsko

4,84

Island

3,58

Pramen: OECD: Better Life Index, Income (2015)

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU