Senátoři chtějí usnadnit zábor půdy pro stavbu rodinných domů

Senátorské úpravy počítají s tím, že souhlas obce či kraje jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu by nebyl třeba pro vynětí polností v zastavěném území pro výstavbu veřejně prospěšné stavby. Neměl by být třeba ani pro individuální stavbu rodinných domů. O obdobnou úpravu se ve Sněmovně snažil někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Novela má zároveň snížit poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů na zastavitelném území podle územního plánu. Senátoři to v souladu s původním poslaneckým návrhem novely doporučili rozšířit i na veřejně prospěšné stavby, čímž by se snížily náklady obcím.

Stavebníci podle novely budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36.000 korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun.

Předkladatelé novely poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Chtěli proto, aby se za vynětí pozemků, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec. I ve Sněmovně přijatá kompromisní verze ale může stavebníkům rodinných domů ušetřit až 200.000 korun, uvedla za předkladatele poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové).

Proti novele se postavila organizace Zelený kruh. Podle jejího experta Daniela Vondrouše v případě přijetí novely v senátní verzi \"ochrana zemědělské půdy prakticky přestane fungovat\".