Porovnání průměrné mzdy v zemích OECD dle parity kupní síly

07.06.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Při zohlednění cen zboží a služeb jsou příjmové rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD nižší než při porovnávání nominálních průměrných mezd. I v paritě kupní síly je však nejvyšší průměrná mzda ve Švýcarsku.

V členských zemích OECD s nejvyššími mzdami jsou i nejvyšší životní náklady. Zejména výdaje za bydlení a služby jsou ve Švýcarsku, Norsku nebo Německu výrazně vyšší než v Mexiku, Chile nebo Slovensku. V přiložené tabulce máme uvedenu průměrnou roční mzdu v členských zemích OECD za rok 2015 v dolarech v paritě kupní síly. Zatímco při porovnání absolutních hodnot je průměrná mzda ve Švýcarsku vyšší než v Mexiku 15,4krát, tak při porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly "pouze" 5,4krát. V posledních letech se však rozdíl neustále mírně zvyšuje.

Pouze v pěti zemích jsou mzdy nižší než v Česku

Z členských zemí OECD je průměrná roční mzda v dolarech v paritě kupní síly nižší než v Česku pouze v Mexiku, Chile, Slovensku, Estonsku a Maďarsku. Nejvyšší průměrná mzda v paritě kupní síly je ve Švýcarsku, Nizozemí, Lucembursku, Norsku, Německu a Belgii. Při porovnání hrubých mezd v absolutní hodnotě je finanční náskok Švýcarska velmi vysoký, v paritě kupní síly tomu tak není, protože právě ve Švýcarsku, Norsku a Dánsku jsou ceny zboží a služeb z členských zemí OECD nejvyšší.

Mzdové rozdíly v Česku jsou nízké

V Česku, Slovensku a zemích Skandinávie jsou nejnižší mzdové rozdíly. To mimo jiné znamená, že na průměrnou a vyšší mzdu dosáhne v těchto zemích více zaměstnanců než v mimoevropských zemích. Nejvyšší mzdové rozdíly jsou v Mexiku. Nižší mzdové rozdíly a fungující sociální síť jsou důvodem, proč je v Česku nejméně "chudých" občanů ze zemí OECD. Za chudého se považuje občan s příjmem nižším než 60 % mediánu mzdy. U domácností se příjem pro stanovení hranice chudoby přepočítává.

Daně v mimoevropských zemích jsou nižší

V evropských členských zemích OECD odvádí zaměstnanci více na dani z příjmu a povinném pojistném než v mimoevropských zemích. Švýcarsko přitom patří mezi evropské země s nejnižším zdaněním zaměstnanců. Z finančního hlediska by bylo tedy nejlepší pobírat průměrnou mzdu ve Švýcarsku, mzdu zdanit v Chile a čistou mzdu utrácet za nákup zboží a služeb v Mexiku.

Švýcarsko je finanční velmocí

Ve Švýcarsku, které je na předních místech ve většině renomovaných žebříčcích mezinárodních analytických společností hodnotících např. míru svobody, kvalitu života, úroveň ekonomiky nebo podnikatelské prostředí, jsou i nejvyšší mzdy. Ekonomika Švýcarska těží z velmi propracovaného finančního sektoru, výkonného průmyslu a orientace na inovace a výzkum. Švýcaři tak mají jednu z nejvyšších životních úrovní na světě a podmínky k životu jsou výborné. Curych, Ženeva nebo Bern jsou považovány za jedny z nejlepších měst k životu.

Průměrná roční mzda v dolarech v paritě kupní síly (v zemích OECD za rok 2015)

Země Průměrná roční mzda v $ na bázi PPP

Švýcarsko

69 887

Nizozemí

60 867

Lucembursko

60 812

Norsko

60 203

Německo

59 987

Belgie

57 166

Austrálie

55 921

Dánsko

54 013

Rakousko

53 565

Velká Británie

51 431

Island

51 181

USA

50 964

Finsko

47 503

Korea

47 286

Japonsko

47 205

Švédsko

46 678

Francie

46 103

Kanada

41 719

Itálie

41 250

Irsko

41 054

Španělsko

39 529

Nový Zéland

39 493

Řecko

34 266

Izrael

34 241

Slovinsko

30 660

Portugalsko

29 692

Turecko

25 926

Polsko

25 637

Česko

24 482

Maďarsko

24 308

Estonsko

24 010

Slovensko

21 764

Chile

19 338

Mexiko

12 865

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Table I.7. Top statutory personal income tax rate and top marginal tax rates for employees

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU