EU: Kde žije nejvíce "chudých" penzistů?

30.06.2016 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Odchodem do důchodu klesá životní úroveň ve všech členských zemích Evropské unie. Vlivem výrazného zastoupení solidarity při výpočtu starobních důchodů v Česku a poměrně příznivých podmínek pro přiznání pozůstalostních důchodů, žije v Česku při mezinárodním srovnání málo penzistů v "chudobě".

V členských zemích Evropské unie se za chudého považuje občan s měsíčním příjmem nižším než 60 % mediánu mzdy. "Chudí Evropané" jsou na tom díky propracované evropské sociální politice nesrovnatelně lépe než chudí lidé v rozvojových zemích světa, přesto se cítí "chudí Evropané" vyřazeni ze společnosti. V některých členských zemích Evropské unie přitom odchod do důchodu znamená pro řadu lidé propad do "chudoby". Česko mezi ně nepatří. V Nizozemí, v Maďarsku a v Česku žije v "chudobě" méně než 6 % lidí starších 65 let.

  • Nejvíce lidí starších 65 let žije v chudobě v Bulharsku (27,9 %), v Estonsku (24,4 %), v Chorvatsku (23,4 %), ve Slovinsku (20,5 % ), na Kypru (20,1 %) a v Litvě (19,4 %).

Chudí penzisté x celková chudoba v zemi

V průměru žije v členských zemích Evropské unie 13,8 % občanů starší 65 let v chudobě. Celková míra chudoby v Evropské unii je 16,6 %. V řadě členských zemích EU jsou při výpočtu státního důchodu zvýhodněni občasné s nižšími příjmy, což pomáhá snižovat míru chudoby v penzi. V Bulharsku, v Estonsku, na Kypru, ve Finsku a na Slovensku je však míra chudoby občanů starších 65 let vyšší než celková hranice chudoby v zemi.

Manželé jsou na tom v penzi lépe

Finanční hranice chudoby manželského páru je vyšší pouze 1,5krát než finanční hranice chudoby jednotlivce. Důvodem je skutečnost, že se snižují výdaje za domácnost. Manželské páry jsou tedy v penzi postiženi chudobou výrazně méně než jednotlivci. "Chudobou" zpravidla nebývá postižena ani manželka (manžel), jestliže pobírá vlastní starobní důchod a náleží ji dále vdovský (vdovecký) důchod po manželovi. Nejvíce jsou chudobou v penzi postiženy samostatně žijící ženy bez nároku na pozůstalostní důchod, neboť ženy mají v průměru citelně nižší důchody jako muži. Důvodem průměrného nižšího důchodu žen jsou především nižší průměrné výdělky žen během produktivního života. Nárok na vdovský důchod mají při splnění zákonných podmínek pouze ženy po zemřelém manželovi, po zemřelém druhovi nebo příteli není možné vdovský důchod pobírat.

Solidární výpočet důchodu

Přestože se podmínky pro přiznání státního důchodu v Česku postupně zpřísňují a v roce 2016 musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 32 let, tak v minulosti stačilo získat dobu pojištění nižší. V roce 2009 bylo nutné získat dobu pojištění v rozsahu 25 let a následně se potřebná doba pojištění každoročně o jeden rok zvyšuje a od roku 2019 bude nutné získat dobu pojištění v rozsahu 35 let. Starobní důchod je tedy v Česku přiznán vyššímu počtu lidí než v některých západoevropských zemích. V Česku je navíc výrazně zastoupen při výpočtu státního důchodu princip solidarity, kdy občané s nižšími příjmy mají poměrně vysoký náhradový poměr při výpočtu státního důchodu. Uvedené opatření přispívají k tomu, že v Česku žije v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU málo občanů starších 65 let v "chudobě".

Praktický příklad

Paní Nováková získá dobu pojištění v rozsahu 40 let a průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky má 9 900 Kč, stejně tak pan Novák. Oba manželé odejdou do starobního důchodu v roce 2016. Přestože oba manželé měli po celý produktivní život podprůměrnou mzdu, na úrovni aktuální minimální mzdy, tak budou mít souhrnný měsíční důchod ve výši 16 760 Kč, což je více než je hranice chudoby pro manželský pár (cca 15 tisíc Kč).

Počet chudých penzistů (občanů starších 65 let) (v zemích EU, v %)

Země Počet chudých Země Počet chudých

Bulharsko

27,9 %

Rumunsko

15,0 %

Estonsko

24,4 %

Malta

14,9 %

Chorvatsko

23,4 %

Německo

14,9 %

Slovinsko

20,5 %

Portugalsko

14,6 %

Kypr

20,1 %

Španělsko

12,7 %

Litva

19,4 %

Polsko

12,3 %

Belgie

18,4 %

Dánsko

10,6 %

Lotyšsko

17,6 %

Irsko

10,1 %

Velká Británie

16,6 %

Francie

8,7 %

Švédsko

16,4 %

Lucembursko

6,2 %

Finsko

16,1 %

Slovensko

6,0 %

Rakousko

15,4 %

Česko

5,8 %

Itálie

15,3 %

Nizozemí

5,5 %

Řecko

15,1 %

Maďarsko

4,4 %

Pramen: „Der Armut in EU 2015“ (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung)

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY