Zdravotní pojišťovny omezují nabídku svých výhod

Situace ve zdravotnictví je v posledních několika týdnech značně vyhrocená a neuplyne dne, aby nedošlo ke slovní přestřelce mezi ministrem zdravotnictví a ostatními „zdravotně“ zainteresovanými institucemi. Obdobně problematická je i situace kolem největší zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny. Několikamiliardový dluh nashromážděný během posledních let půjde vymazat jen stěží a byl také jedním z důvodů pro personální změny na pozici nejvyšší – postu samotné ředitelky. Ovšem špatné hospodaření tohoto zdravotního kolosu se nedotýká pouze samotné VZP, ale ovlivňuje také chod ostatních zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví.

Práva a povinnosti každého z nás
Právo na bezplatnou zdravotní péči stejně jako povinnost být zdravotně pojištěn jsou stanoveny zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Klient má v současnosti na výběr z devíti zdravotních pojišťoven a záleží pouze na něm, které z nich se rozhodne věnovat část svých příjmů. Nejvíce klientů, a to téměř dvě třetiny, má ve své databází právě Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zbývajících osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven eviduje zhruba 3,67 mil. pojištěnců, tj. cca 37 %.

Výběrem pojišťovny se každý zaměstnaný klient zavazuje odvádět na její účet 4,5 % ze své hrubé mzdy. Na stejný účet pak ještě putuje 9 %ní příspěvek zaměstnavatele. Na oplátku bude klientovi poskytnuta bezplatná zdravotní péče, a to v takovém rozsahu, aby byl zachován či dokonce zlepšen jeho zdravotní stav. Co do stanoveného rozsahu spadá je také předmětem výše zmíněného zákona. Výčet bezplatných úkonů je široký, ale jmenujme alespoň ty nejzákladnější, mezi které patří léčebná péče ambulantní a ústavní, pohotovostní a záchranná služba či preventivní péče.

Zdravotní nadstandard
Kromě těchto standardních úkonů každá pojišťovna poskytuje svým klientům určitou paletu výhod, které jsou hrazeny z tzv. Fondu prevence. Sem putuje část finančních prostředků vybraných od klientů a z něj je pak v rámci různých programů hrazena taková péče, která je nad rámec zdravotní péče zákonné. Jaké prostředky putují do fondu, to objasňuje Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR: „Zákon č.280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách v § 16 odst.4 stanovuje přesné vymezení tvorby a podmínek využití fondu prevence. Tento fond může zaměstnanecká zdravotní pojišťovna vytvářet – na rozdíl od VZP – jen při naplnění tzv. rezervního fondu a při kladném hospodářském výsledku. Zdrojem jsou pokuty a penále z pozdě zaplaceného pojistného a dále z přirážek na pojistném. Žádné další peníze nemohou být použity“.

Chce-li tedy pojišťovna nabízet klientům výhody a poskytovat příspěvky, nemůže si dovolit být v červených číslech. Přestože VZP se v posledních letech vykazovat zisk moc nedaří, zbývajících osm pojišťoven rozhodně nemá tak špatné výsledky. Jak vidí výsledovky jednotlivých pojišťoven za rok 2005 Jaromír Gajdáček? „Uzávěrka zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven bude k dispozici asi v polovině dubna 2006. Již dnes se však dá říci, že přes všechny potíže v roce 2005 způsobené především zásahy ministerstva zdravotnictví do systému veřejného zdravotního pojištění bude hospodářský výsledek všech zaměstnaneckých pojišťoven kladný“.

Konec nejen bezplatných lázní
Ačkoliv rozsah a výše nadstandardu se může u jednotlivých pojišťoven lišit, už nyní je zřejmé, že dojde k úpravě nabídek výhod platných pro předchozí rok. A to bez ohledu na hospodářský výsledek pojišťoven. Na webových stránkách jedné ze zaměstnaneckých pojišťoven, Oborové zdravotní pojišťovny, je vysvětleno proč. Každá pojišťovna každoročně předkládá Ministerstvu zdravotnictví svůj Zdravotně pojistný plán, ze kterého vyplývá na co budou prostředky použity. V rámci úsporných opatření přehodnotilo ministerstvo svůj postoj k některým zdravotně preventivním programům a rozhodlo se učinit v roce 2006 určité změny.

Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví jsou všechny pojišťovny povinny od 1. ledna 2006 ukončit program "Příspěvek k podpoře plánovaného rodičovství", tj. nepřispívat na antikoncepci. Dále pak ministerstvo trvá na tom, aby ani na rekondiční plavání nepřispívaly pojišťovny z Fondu prevence. Zatímco o příspěvek na antikoncepci mohli zažádat pouze ženy a dívky splňující stanovená věková kritéria, program „Plaveme s …“ mohl využít každý bez ohledu na věk, pohlaví či dosaženému vzdělání.

Ministerské vysvětlení
Ovšem nezůstalo pouze u těchto výhod. "Omezení nabídky se týká kromě rekondičního plavání a úhrady antikoncepce též např. úhrady masáží, vitaminových přípravků a brýlových obrouček. Mělo by též dojít k značné redukci tzv. zahraničních ozdravných pobytů dětí" sdělila Jana Kocová, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví a zároveň podává vysvětlení, proč k těmto krokům došlo: "Změna náplně preventivních programů jednotlivých zdravotních pojišťoven  je vedena snahou Ministerstva zdravotnictví eliminovat z těchto programů projekty zbytné, tedy takové, jejichž „preventivní“ obsah a působení je velice sporné a neprůkazné a naopak podpořit velice potřebné screeningové programy zaměřené na včasnou diagnostiku a předcházení onkologickým onemocněním s cílem záchrany lidských životů a současné úspory finančních prostředků".

Zda budou v průběhu dalších měsíců zdravotní pojišťovny nuceny, na základě případného dalšího ministerského rozhodnutí, přistoupit k dalšímu omezení nabídky programů hrazených z Fondu prevence, uvidíme.