Jaká je cena za veřejné vysílání?

28.08.2006 | , Finance.cz
FinTriky


Televizní a rozhlasové poplatky stále v lidech vzbuzují emoce. Není také divu. I přesto, že patří k nejnižším v Evropě, 1740 korun ročně nejsou malé peníze. Je existence veřejnoprávních médií opodstatněná?

Téma týdne: Platíme vysílací poplatky

Do roku 1995 byl televizní poplatek v České republice vybírán pouze na základě vyhlášek. S nástupem komerčních televizních stanic zde vznikla nutnost zákona, který by upravoval tuto problematiku. Vzniklá právní norma sice neměnila sazbu televizního poplatku, ale poprvé byl stanoven předmět poplatků, definován poplatník, popsána evidence přijímačů a především stanoveny sankce za neplacení poplatků. Zákon dokonce přesně vymezil i výši poplatku. Parlament si tak zajistil právo bezprostředně rozhodovat o každé další změně. Pro Českou televizi to přitom nebylo nejšťastnější řešení, protože zvyšování poplatku je neoblíbený politický krok. Hrozí situace, kdy budoucí zvyšování pravděpodobně nebude záviset na skutečném makroekonomickém vývoji, ale bude ovlivněn volebními cykly. Diskutovanou otázkou je zda jsou poplatky ideálním způsobem financování. Nevýhodou je, že se obtížně vybírají a poskytují větší možnosti úniku než daňová povinnost. Na druhou stranu je výhoda, že nezávisí na vývoji státního rozpočtu, kdy existuje velká pravděpodobnost, že by v případě nouze docházelo k značným škrtům na škodu médií.

Povinnost platit rozhlasové a televizní poplatky stále vzbuzuje četné protesty ze strany široké veřejnosti. Lidé velice často nevnímají veřejnoprávní média jako službu veřejnosti, která pokrývá i zájmy lidí a oborů, které nejsou příliš komerčně zajímavé. Zároveň zaručuje vysílání v dobách, kdy není možné zajistit jiný zdroj informací (např. válečný stav).

Srovnáme-li televize veřejné služby, které jsou členy EBU - Evropské vysílací unie - převažuje tzv. smíšený způsob financování, neboli kombinované financování z televizního poplatku a z reklamy či jiné podnikatelské činnosti, tedy stejný model financování jako u nás. Pouze ve třech evropských zemích, ve Španělsku, Lucembursku a Portugalsku, neexistuje televizní poplatek. Podíly příjmů z reklamy na celkovém příjmu jsou u veřejnoprávních televizí různé, např. podíl reklamy v roce 2000 byl v rakouské ORF a italské RAI kolem 40%, německé ZDF kolem 15% a v České televizi přibližně 38%.

Tabulka: Vývoj výše poplatků

Rozhlasový poplatek
1953 5 Kčs
1.7.1969 10 Kčs
1.4.1991 20 Kč
1.4.1995 25 Kč
1.7.1997 37 Kč
1.10.2005 45 Kč
Televizní poplatek
1955 15 Kčs
1.7.1969 25 Kčs
1.4.1991 50 Kčs
1.4.1995 50 Kč
1.7.1997 75 Kč
1.10.2005 100 Kč
1.1.2007 120 Kč
1.1.2008 135 Kč

Tabulka: Poplatky za televizní vysílání ve vybraných zemích (rok 2006)

Slovensko 970 Kč
Maďarsko 1140 Kč
Česko 1200 Kč
Itálie 3000 Kč
Francie 3900 Kč
Německo 6500 Kč
Rakousko 7370 Kč

Zdroj: www.czech-tv.cz

Současná měsíční výše televizního poplatku činí 100 Kč. Od začátku příštího roku si připlatíme o 10 Kč měsíčně navíc a za další rok se dočkáme dalšího zvýšení, a to na 135 Kč.  Současně zákon postupně omezuje podíl reklamy ve vysílání ČT tak, že k lednu 2008 bude reklama z vysílání prakticky vyloučena. Rozhlasový poplatek činí 45 Kč a nebude v nejbližších letech zvyšován.

Ze samotného principu vyplývá, že celkový příjem z televizních poplatků se odvíjí od počtu evidovaných poplatníků a výše poplatku.V roce 2004 činily příjmy z televizních poplatků 2.903 mil Kč při televizní poplatku 75 Kč měsíčně.V dalším roce byly příjmy z televizních poplatků 3.245 mil Kč, televizní poplatek byl od října navýšen na 100 Kč.

Další finanční tipy a triky najdete na http://www.finance.cz/aktuality/.

Autor článku

Nadja Fehimovič


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FinTriky