Dluh a deficit vlády v evropském kontextu

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) zveřejnil 23. října v rámci EURO-INDICATORS údaje o vládním deficitu a dluhu za jednotlivé členské země za období 2002 až 2005. Ukazatele za Českou republiku jsou shodné s údaji, které Český statistický úřad uveřejnil na svých webových stránkách již 2. října. Eurostat k výpočtu vládního deficitu a dluhu provedenému v ČSÚ neuplatnil žádnou výhradu. "Nyní zveřejněné údaje za roky 2003 až 2005 je však třeba v souladu s praxí v EU stále považovat za předběžné, neboť mohou být dále zpřesňovány," uvedl statistický úřad k aktuálně zveřejněným datům.

Pro Českou republiku zveřejněné údaje nevypadají právě lichotivě. Na grafu č.1 je vidět, že celkové zadlužení České republiky (dluh sektoru vládních institucí) uváděné jako procento hrubého domácího produktu není vysoké (30,4 % a celkově 7. místo), ale tempo růstu zadlužování (deficit vládních institucí) uváděné opět v procentech domácího produktu je děsivé: 3,62 % a celkově 5. nejhorší výsledek v rámci celé EU.

Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček.

V absolutních číslech uvádí Eurostat konsolidovaný dluh vládních institucí ČR ke konci roku 2005 ve výši 903,494 miliard korun. Podle inzerátů Ministerstva financí zveřejněných koncem září v několika celostátních dennících byl "dluh veřejných financí" astronomických 1,3 bilionu korun. Obyčejný občan se jen velmi těžko orientuje mezi zveřejněnými čísly v denním tisku (prezentovaných formou inzerátu, který podle zjištění iDnes.cz stál 816 090 Kč) a oficiálními čísly zveřejněnými statistickými úřady. Vládní deficit a dluh jsou přitom důležitými ukazateli hospodaření vlády. Po vstupu České republiky do Evropské unie mají tyto údaje mimořádný význam i tím, že svědčí o schopnosti plnit maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Ta říkají, že vládní deficit nesmí překročit tři procenta HDP a vládní dluh 60 % HDP.

Požadavky Evropské komise na to, co všechno mají údaje o deficitu a dluhu zahrnovat se vyvíjejí. Za rok 2003 byla v případě České republiky podle původních doporučení zahrnuta mj. i státní záruka ČNB, resp. ČSOB, související s převzetím IPB ve výši 160 miliard Kč. Toto, byť jen potenciální zadlužení vedlo k deficitu 12,6 % z HDP. Později Komise svůj názor přehodnotila a v dalším notifikačním termínu v dubnu letošního roku se už tato položka neobjevila (a deficit se snížil na 6,6 %). "Po zkušenosti, kterou Evropská unie udělala s Řeckem, když se ukázalo, že s jeho notifikacemi před přijetím eura nebylo vše zcela v pořádku, se pohled zejména na nové členské země velmi zpřísnil," uvádí Roman Prorok, mluvčí předsedy ČSÚ a pokračuje: "Je naprosto iluzorní podléhat pouhému pomyšlení na to, že by s notifikačními čísly bylo možné jakkoli manipulovat. To si uvědomují statistici a bezesporu i odpovědní pracovníci Ministerstva financí."

Inzerát zveřejněný ministerstvem financí se v tomto světle jeví jako lehce matoucí. Občan nemá šanci inzerované číslo s ničím porovnat. Údaje statistiků jsou jiné hlavně proto, že ukazují jiný dluh. David Marek to pro server iDnes.cz vysvětlil tak, že ministerstvo pravděpodobně do celkového čísla zahrnulo i státní záruky a garance, které by se možná v budoucnu měly vyplácet. Pravděpodobnost, že se tak stane však nijak zohledněna není.

Vzhledem k tomu, že stávající vláda je v demisi a podle posledních informací bude novou sestavovat odstupující premiér Topolánek můžeme se těšit na další informace, které po jmenování dalšího ministra přijdou.

Graf 1: Dluh vládních institucí v procentech HDP - státy EU

Graf 2: Celkový deficit vládních institucí v procentech HDP - státy EU

V následujícím grafu je časová řada za období 1995 až 2005. Tato data jsou pouze za Českou republiku. Graf ukazuje celkový dluh vlády v korunách (sloupce) a v procentech k domácímu produktu (modrá čára). Maastrichtské kritérium se Česku podařilo splnit pouze v roce 2004 a hned v roce následujícím jsme se opět "vyhoupli" nad magickou hranici tří procent HDP.

Graf 3: Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí ke konci roku v mil. Kč
a deficit sektoru vládních institucí v procentech HDP

Nepříznivý je i vývoj celého dluhu v jeho absolutní výši. Růst sice není exponenciální jak ukazuje černá čára v grafu, přesto je stále hlubší zadlužování v době historicky nejvyšších růstů HDP velkým problémem. V této době by měl dluh spíše klesat. To se ale nemůže podařit už proto, že sestavování rozpočtu v době politické nestability je úkol nemírně obtížný. Vůle k zásadním reformám nulová a jediné, co jde politikům v této době dobře je ukazování prstem na druhého a křik "to já ne, to oni".

Splácení dluhu
Státní rozpočet na rok 2006 v kapitole 396 Státní dluh počítá s částkou vydanou na úroky pro jediný rok ve výši více než 33 miliard (!) a nových státních dluhopisů bude letos vydáno v celková výši více než 65 miliard.

Závěr
Když půjdete do banky žádat o úvěr na byt, dům, nebo i na dovolenou, je to vaše vůle a vaše svobodné rozhodnutí. Můžete svoji rodinu nebo sebe zadlužit, je to jen a jen vaše soukromá věc. Že nás všechny ale zadlužuje vláda a že každý z nás už dlužíme v průměru 100.000 Kč ovlivnit nemůžeme a ani bojovat se proti tomu nedá. Snad jedině volby. Pomůžeme si tím ale nějak?

Zdroj dat: ČSÚ a Eurostat