Stipendium přijde vhod

11.09.2008 | , Finance.cz
Studentské centrum


Studentský život jistě není levnou záležitostí, i když se to někomu na první pohled nemusí zdát. Nutné výdaje lze z určité části kompenzovat čerpáním různých druhů stipendií.

Pro žáky základních škol a studenty škol středních již školní rok začal. Studenti vysokých škol mají začátek semestru, resp. začátek dalšího akademického roku ještě před sebou. Brzy je čeká spousta výdajů, které k univerzitnímu studiu bohužel neodmyslitelně patří. K těm největším výdajům tradičně patří ubytování a strava, doprava a dále učební pomůcky – především skripta.

V neposlední řadě je třeba uhradit školné, které se však zatím týká pouze studentů soukromých škol. Ovšem otázka školného na veřejných vysokých školách se nyní stává aktuální. Obdobu školného lze spatřovat v tzv. poplatcích za studium. Toto se týká těch méně pilných studentů veřejných vysokých škol, kteří si své studium protáhli a překročili tak standardní délku studia více než o jeden rok, tak jak je to popsáno v § 58 zákona o vysokých školách.

Studium zkrátka evidentně není levnou záležitostí a to ani nebereme v úvahu aspekt z ekonomické teorie, kterému se říká náklady obětované příležitosti. Ty jsou představovány především úhrnem mezd, které by student eventuelně pobíral, kdyby si na místo studia zvolil nástup do zaměstnání. S tímto dostávají náklady na studentský život zcela jiný rozměr.


Pestrá škála stipendií


Naštěstí existuje několik možností, jak alespoň trochu eliminovat výdaje studenta, v podobě finanční podpory ve formě různých druhů stipendií. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách umožňuje studentům vysokých škol čerpat několik druhů stipendií. Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům přiznána:

  1. za vynikající studijní výsledky,
  2. za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
  3. v případě tíživé sociální situace studenta,
  4. v případech zvláštního zřetele hodných.

Obecně univerzity nabízejí možnost čerpání několika druhů stipendií. Jsou to především tyto:

  • sociální stipendium,
  • ubytovací stipendium,
  • prospěchové stipendium,
  • doktorské stipendium,
  • mimořádné stipendium.

Většinou se všechny typy stipendií se přiznávají na základě žádosti studenta, mimořádné stipendium lze přiznat i na základě návrhu vedoucího zaměstnance. Tyto podmínky jsou však individuální pro různé školy nebo fakulty.


Prospěchové stipendium


Rozhodnutí o jeho vyplácení či nevyplácení je v kompetenci každé školy. Studenti, kteří chtějí získat toto stipendium, musí splnit vysokou školou stanovené podmínky. Tou základní, jak již samotný název napovídá, je prospěch studenta. Nárok na něj získávají zpravidla premianti ročníku, jelikož průměr známek nesmí překročit školou stanovenou hranici dosahující či pohybující se těsně nad 1,0. Výše prospěchového stipendia může být různá, může se pohybovat od pár stokorun až po několik tisíc za rok a vypláceno může být v opakujících se dávkách (měsíčně, čtvrtletně) nebo jako jednorázový příspěvek.


Ubytovací stipendium


Ubytovací stipendium bylo zavedeno od 1. října 2005 na základě Pravidel pro poskytování dotací Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona o vysokých školách veřejným vysokým školám na ubytování a stravování studentů a na ubytovací stipendia na rok 2005 je od akademického roku 2005/2006 vysokou školou dotace určená na ubytování vyplácena přímo studentům formou stipendia. Slouží na podporu finančních nákladů na ubytování jak na kolejích tak v soukromém sektoru. Částka, kterou studenti měsíčně obdrží, vychází z plánované dotace MŠMT na ubytování přiznané příslušné vysoké škole a počtu studentů, kteří v rozhodném období splní podmínky na udělení ubytovacího stipendia.


Sociální stipendium


O jeho přidělení rozhoduje sociální situace rodiny. Novela zákona o vysokých školách, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2006, ukládá vysokým školám povinnost, přiznávat tyto stipendia studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře, tj. jako důsledek sociální situace, kdy příjmy rodiny nepřekračovaly ve sledovaném období 1,1 násobek životního minima.

Autor článku

Sabina Šebestíková  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: Studentské centrum