Nový požadavek na banky - proticyklický kapitálový polštář

V průběhu první poloviny roku 2011 budou do právních řádů jednotlivých států implementována pravidla týkající se tvorby proticyklického polštáře bank. Pravidla budou běžet nejprve ve zkušebním režimu. Tato pravidla přináší nová úprava bankovní regulace Basel III.

Proticyklický kapitálový polštář (countercyclical capital buffer) je v oblasti bankovní regulace novinkou. Jedná se o nové pravidlo, které budou muset banky dodržovat a které bude jedním z doplňků k pravidlům kapitálové přiměřenosti.

Proticyklický kapitálový polštář by měl zajistit větší stabilitu

Finanční krize ukázala, že banky mají tendence chovat se procyklicky. Úkolem proticyklického polštáře bude omezit procyklické tendence bankovního sektoru. Zjednodušeně řečeno, v období růstu by banky měly vytvářet kapitálové rezervy a v krizovém období tyto rezervy rozpouštět.

Vytvořený proticyklický polštář banky by měl pohltit její možné budoucí ztráty. Ve svém důsledku by povinnost tvorby proticyklického polštáře měla zajistit stabilitu bankovního sektoru v období krize.

Rozhodující bude zadluženost a HDP

Proticyklický polštář banky nebudou muset tvořit vždy. Bude záležet na ekonomických podmínkách a do jisté míry také na rozhodnutí národního regulátora bankovního sektoru (v České republice je touto institucí Česká národní banka). Regulátor bude mít za úkol sledovat ekonomický vývoj, konkrétně hrubý domácí produkt a zadluženost soukromého sektoru. Podle něj pak rozhodnout, zda by bylo vhodné, aby banky proticyklický polštář vytvářely, a pokud ano, tak v jaké výši.

Zavedení povinnosti vytvářet proticyklický polštář by mělo následovat po období nadměrného zadlužování soukromého sektoru. Za tímto účelem budou národní regulátoři povinni sledovat vývoj zadluženosti soukromého sektoru v poměru k vývoji hrubého domácího produktu. Pokud bude míra zadlužování soukromého sektoru nepřiměřeně vysoká vzhledem k míře růstu HDP, dá se očekávat pokles úvěrování soukromých subjektů a příchod krize. V takovém případě by měl regulátor uložit bankám povinnost tvorby proticyklického kapitálového polštáře, aby byly banky schopny si v nepříznivém období udržet stabilitu.

Velikost proticyklického polštáře určí regulátor

Banky budou mít povinnost tvořit proticyklický kapitálový polštář o objemu regulátorem stanoveného procenta jejich rizikově vážených aktiv, přičemž toto procento budou moci stanovit z intervalu od 0 do 2,5 %. Výše procenta určená regulátorem bude záviset na jeho posouzení míry růstu zadluženosti soukromého sektoru a HDP a dalších relevantních informací. Poměr zadluženosti a HDP by však neměl být jediným rozhodným kriteriem, regulátoři by měli vzít do úvahy i další skutečnosti týkající se bankovního sektoru.

Zavedení povinnosti tvorby polštáře nebo zvýšení jeho hodnoty by mělo být regulátorem oznámeno nejpozději 12 měsíců před jeho účinností.

Dopady nových pravidel

Dá se očekávat, že povinnost tvořit dodatečné kapitálové rezervy v podobě proticyklického polštáře bude mít negativní dopad do hospodaření bank. Banky budou nuceny zadržovat další zdroje, což může vést ke snížení jejich ziskovosti. Jedním ze způsobů, jak udržet zisk, je zvýšení cen za služby. Proticyklický polštář může mít tedy teoreticky i tento důsledek.

Vzhledem k relativně vysoké kapitálové vybavenosti českého bankovního sektoru by však toto opatření nemuselo mít na české banky velký vliv.