Letos by mohla být jenom dvě kůrovcová rojení, doufá ředitel Lesů

Boj s kůrovcem je jednou z prioritu státního podniku. Kůrovcem jsou nejvíce ohrožené lesy ve Slezsku a na severní Moravě a právě tam podnik soustředí nejvíce obranných opatřením proti škůdci. Loňský rok byl rozšířením kůrovce extrémní, lesníci čelili kůrovcové kalamitě. Kůrovcového dříví se loni vytěžilo přes 2,4 milionu metrů krychlových, meziročně dvakrát tolik. Szórád uvedl, že letos se za první čtyři měsíce vytěžilo 280.000 kubických metrů, loni to bylo přes 500.000. Situaci tak vidí o něco lépe než v uplynulých dvou letech.

Lesy zároveň řeší i problém s používáním silniční infrastruktury, která na Moravě trpí kvůli nadměrnému používání při těžbě kůrovcového dřeva. Podle Szóráda podnik nemůže investovat do cizích komunikací, které nevlastní. Jako problém to však vnímá. \"Řádně platíme daně, včetně silniční,\" řekl na dotaz ČTK.

Podle něj by se měla do problematiky vložit ministerstva a vláda a rozhodnout, co se s malými silnicemi udělá. Lesy by mohly platit na infrastrukturu i více, ale pak by neodváděly tolik peněz do státního rozpočtu. Podnik ročně investuje zhruba 400 milionů korun jenom do oprav cest, plánuje odkupovat další, které používá. Ty by pak opravovat mohl. Problém je ale systémový, Szórád říká, že stát by měl najít nějaké nové řešení.

Podnik v letošním prvním čtvrtletí zvýšil hrubý zisk meziročně o 7,5 procenta na 1,72 miliardy korun. V růstu zisku se kladně projevilo zvýšení těžby o 5,7 procenta na 1,86 milionu metrů krychlových dřeva. Tržby Lesů ČR za vlastní výrobky a služby vzrostly o 4,6 procenta na 2,72 miliardy korun.

Lesy ČR loni podle neauditovaných výsledků vykázaly pokles hrubého zisku o 23 procent na 4,98 miliardy Kč. Pokles podnik přičetl vyšší těžbě kalamitního dřeva z kůrovcových, větrných a jiných kalamit, které se na trhu prodává za výrazně nižší ceny. Dalším důvodem byla změna stavu rezerv. Tržby podniku loni dosáhly 10,9 miliardy korun při těžbě 8,1 milionu metrů krychlových dřeva.