Pět případů, kdy musí důchodci podat daňové přiznání

22.03.2023 | , Finance.cz
DANĚ


V Česku si řada důchodců přivydělává zaměstnaneckým poměrem, dohodou nebo samostatně výdělečnou činností. Na mnoho z nich se pak také vztahuje daňová povinnost. Kdy tedy podává penzista daňové přiznání?

Starobní důchodci pobírající řádný důchod si mohou k penzi libovolně přivydělávat, a to ať už jako brigádníci, zaměstnanci, anebo prostřednictvím samostatně výdělečné činnosti. Následně se pak v těchto případech ale často řeší otázka, zda jsou senioři povinni vyplnit a odevzdat daňové přiznání.

Pokud osoba pobírající starobní důchod pracuje pouze u jednoho zaměstnavatele, daňové přiznání podávat nemusí, bude za ni provedeno roční zúčtování daně ve mzdové účtárně, přičemž může uplatnit všechny daňové slevy i odpočty a získat daňovou vratku. Je ale spousta dalších případů, kdy musí starobní důchodce odevzdat daňové přiznání. A to ani nemusí pracovat. Tato povinnost může vzniknout z různých příjmů. Z jakých?

  1. Práce pro více zaměstnavatelů
  2. Pokud vyděláváte jako OSVČ
  3. Jestliže máte příjmy z pronájmu
  4. Když máte příjmy z investic nebo kapitálového majetku
  5. Pokud máte nadprůměrně vysoký důchod

1. Když pracujete u více zaměstnavatelů

Podobně jako u pracujících, kteří nejsou v důchodu, nemusí přiznávat k dani ti penzisté, kteří si vydělávají pouze u jednoho zaměstnavatele, v takovém případě stačí provést roční zúčtování daně. Povinnost vzniká až v případě, kdy máte zaměstnavatele současně minimálně dva a z druhého příjmu není odvedena srážková daň. Ta se odvádí, je-li výdělek z DPP a DPČ do limitu. Z každého zaměstnání v takovém případě budete k vyplnění daňového přiznání potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech. 

Základní daňová sleva na poplatníka

U důchodců a seniorů platí samozřejmě všechny daňové slevy a odpočty, které lze uplatnit. Základní daňová sleva na poplatníka je ve výši 30 840 korun ročně. Pokud například osoba pracovala u jednoho zaměstnavatele, ale odešla do starobního důchodu v průběhu roku, sleva na poplatníka nebyla uplatněna v plné roční výši při každoměsíční výplatě čisté mzdy. V takovém případě sice starobní důchodce nemá povinnost podat daňové přiznání, ale rozhodně se mu to vyplatí, protože díky uplatnění slevy na poplatníka bude mít nárok na daňovou vratku.

Čtěte také: Jak se uplatňuje základní daňová sleva na poplatníka?

2. Pokud vyděláváte jako OSVČ

Pro každého, kdo vykonává samostatně výdělečnou činnost a jeho roční příjem činí víc než 15 000 Kč, je daňové přiznání povinné. Z tohoto pravidla nejsou vyjmuti ani důchodci. Kromě toho jsou navíc ještě povinni dodat přehledy o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení.

Kdy musí podat důchodce daňové přiznání

Zdroj: Shutterstock

 

3. Jestliže máte příjmy z pronájmu

Pokud máte příjmy z pronájmu bytu, domu či např. pozemku, povinnost podat daňové přiznání se vám rozhodně nevyhne. U příjmů z pronájmu je obrovskou výhodou, že nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Navíc si dokonce můžeme odečíst i výdaje. Při výpočtech můžeme vycházet z reálných výdajů anebo z uplatnění výdajového paušálu (30 %). Právě zdanění za pomoci paušálu vyjde ve většině případů výhodněji, a to zvláště pokud bude vypočtených 30 % vyšších, než byly reálné výdaje. 

Čtěte také: Jak se daní příjmy z pronájmu

4. Když máte příjmy z investic nebo kapitálového majetku

Některé příjmy z investic a kapitálového majetku se daní přímo u plátce daně prostřednictvím zvláštní sazby daně. V takovém případě je pak daňová povinnost vůči nim vyřešená a jejich přiznávání nemusíte řešit. Některé příjmy z kapitálu si však musíte zdanit sami. Daňové přiznání v důchodu pak musíte podat kvůli těmto:

  • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček,
  • úrok z prodlení,
  • úrokové a jiné výnosy z držby směnek,
  • výnos z jednorázového vkladu.

Čtěte také: Jak se daní kapitálový majetek?

5. Pokud máte nadprůměrně vysoký důchod

Ke zdaňování důchodu podle zákona o daních z příjmů dochází, když roční úhrn důchodu přesáhne 36násobek minimální mzdy, která v roce 2022 činila 16 200 Kč. Za rok 2022 je tedy hraniční částkou 583 200 korun, resp. 48 600 korun měsíčně. Za rok 2023 pak společně se zvýšenou minimální mzdou dochází i k navýšení hraničních částek na 622 800 korun ročně a 51 900 korun měsíčně. Důchodci pobírající státní důchod nad hraniční částky jsou povinni podat daňové přiznání.

Čtěte také: Která pracovní smlouva je nejlepší?

Autor článku

Lucie Mečířová

Lucie Mečířová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 288 krát

Články ze sekce: DANĚ