Sněmovna podpořila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu

13.06.2018 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 13. června (ČTK) - Sněmovna dnes propustila do dalšího projednávání vládní návrh na přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie. Jeho obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Vláda schválila přistoupení letos v únoru, aby se přihlásila k principům rozpočtové odpovědnosti. Poslanci se prvním čtením návrhu zabývali v předchozích dnech už třikrát, kritizovali ho hlavně poslanci ODS a SPD. Podle nich připraví ČR o část její suverenity.

Smluvními stranami jsou nyní všechny členské státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie, jejíž voliči přede dvěma lety rozhodli, že Británie unii opustí.

Návrh dnes ve Sněmovně odolal návrhu na zamítnutí, pro který hlasovalo 39 poslanců ODS a SPD. Proti zamítnutí bylo 103 poslanců. Návrhem se budou nyní zabývat zahraniční a rozpočtový výbor.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před poslanci opakovaně ujišťovala, že ratifikace smlouvy neovlivňuje rozhodnutí české strany o vstupu do eurozóny a nijak k němu dodatečně nezavazuje. Připomněla také, že vláda se loni v prosinci rozhodla datum vstupu do eurozóny nestanovovat. Jako argument pro přistoupení k paktu uváděla i to, že Česko se bude moci účastnit jednání eurozóny o jejím budoucím uspořádání.

Ministryně také řekla, že smlouva stojí mimo právní rámec EU. Proto nezakládá ani neposiluje pravomoci unie nebo Evropské komise vůči Česku. Podle ní si Česko nemůže přistoupením k paktu vyjednat ústupky v unii, například pokud jde o kvóty na rozdělování migrantů, protože EU není smluvní stranou paktu.

Vojtěch Munzar (ODS) řekl, že vidí úpornou snahu o přijetí paktu, bagatelizaci dopadů, ale i veliké přesvědčování pro přijetí. To podle něj nevzbuzuje důvěru. Podle místopředsedy hnutí SPD Radima Fialy je pak součástí salámové metody vtahování ČR do eurozóny. O přijetí eura by podle něj měli rozhodovat občané v referendu. Neúspěšně navrhoval přerušit projednávání paktu do doby, až Sněmovna vysloví důvěru nové vládě.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek prohlásil, že v celém fiskálním paktu není jediné slovo, které by Česko přibližovalo k přijetí eura. \"Prostě to tam není,\" řekl s tím, že když někdo mluví v souvislosti s paktem o přijetí eura, dopouští se argumentačního faulu. Obdobně se vyjádřila i poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. \"To tam skutečně není,\" podotkla.

Podle Jana Skopečka (ODS) Česko fiskální pakt nepotřebuje a jeho nepřijetí by nepoškodilo pověst země. \"Je to neúčinná smlouva, nikdo na jejím základě nezačal hospodařit lépe,\" argumentoval.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské země EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv.

Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.