Dřív jsme se více hýbali a byli zdravější. A dnes?

03.12.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Méně se hýbeme a je to na nás znát. Jsme víc nemocní, neobratní, ale přesto se k pohybu rozhodne jen málokdo z nás. Kam tato tendence může vést?

Kinantropologie je věda, která zkoumá pohyb člověka zejména z pohledu vlivu na zdatnost a zdraví. Tomuto oboru se věnuje děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy fakulty Martin Zvonař. Nejtypičtějším kinantropologem je podle jeho slov třeba tělocvikář, trenér, nebo sportovní instruktor. Patří sem ale také odborníci z managementu sportu, rekreologie, či odborníci na výživu a regeneraci ve sportu.

Změny postupují pomalu, ale jsou znát

Vývoj pomalu donutil člověka k tomu, že se narovnal, začal chodit po dvou, běhal, lovil, rval se, bojoval, zkrátka byl v pohybu. Tak se to dělo po tisícovky let. Zásadní zvrat přišel s průmyslovými revolucemi. Čím víc si homo sapiens sapiens ulehčoval život, tím se také začal méně pohybovat. A začalo se to na něm také projevovat „Asi se ale nedá určit konkrétní okamžik, kdy se tak stalo. Možná i pro to, že vývoj lidstva na Zemi neprobíhá jednotně. Jsou místa velmi industrializovaná a vedle nich regiony s téměř středověkou infrastrukturou. Když se ale zaměříme na tu ,vyspělejší´ část populace, která ke své obživě s výjimkou profesionálních sportovců pohyb už prakticky nepotřebuje, u ní můžeme určité změny pozorovat. Jsou to ale zpravidla změny pozorovatelné v průběhu života člověka, na změny fylogenetické, tedy na ty, které by se již například dále dědily, je to krátká doba. I když je vývoj posledních sta let velmi překotný, je také relativně krátký. A případné dlouhodobé dopady sedavého způsobu života se tedy do vývoje člověka jako druhu promítají „naštěstí“ velmi pomalu.,“ říká Martin Zvonař.

Nejen nedostatek pohybu

Na druhou stranu kombinací více faktorů, kromě „nepohybu“ jako je zejména rostoucí využívání chemických látek v běžném životě od léků, přes potraviny, hračky, oděvy, nábytek, či věci běžné denní potřeby, se projevují změny v oblasti imunity. „Můžeme se tedy s trochou nadsázky ptát, zda štít, který člověka chrání je jen nedokonalý a je šance že se vývojem zdokonalí, anebo se pod tlakem nových látek a za přispění sedavého způsobu života začíná bortit? Tyto a podobné otázky si klade celá řada výzkumných oborů studující veřejné zdraví. Role kinantropologie je v tomto ohledu jasná – sledovat vývoj zdatnosti populace a hledat způsoby, jak ji udržet právě z důvodu jejího silného propojení se zdravím člověk,“ vysvětluje docent Zvonař.

Nedostatek pohybu

(foto: Shutterstock)

 

Dopad na ekonomiku

Na člověku se změny jeho života začaly projevovat a znát to bylo už před stovkami let, u aristokracie. „Byla to tehdy jen velmi úzká skupina populace. Rozmach industrializace pak přinesl fenomén volného času pro daleko širší okruh populace a s ní spojená snaha o nahrazení lidské práce stroji znamenala první zlom a v plné míře se pak odklon od potřeby pohybu začíná projevovat ve chvíli, kdy člověk nepraktikuje pohyb ani při výkonu své profese, ale ani ve volném čase,“ pokračuje děkan Zvonař. V místech, kde si toho lidé všimli, byla a je snaha po zmírnění tohoto trendu vytěsňování pohybu z běžného života. „Většinou se tím, v tomto kontextu, vážně zabývají vyspělejší státy, pro které není zdatnost už jen a měřítkem bojeschopnosti národa, ale pociťují její úbytek například ve výdajích na zdravotnictví a v dalších v ekonomických dopadech.“

Zdatnost je brána nemocí

Dnes můžeme v evropském měřítku pozorovat poměrně ostré hranice mezi minoritní sportující a majoritní nesportující populací. Na pomezí se pak pohybuje poměrně malá a těžce definovatelná část velmi nepravidelně se pohybující, či sportující populace. „Je až s podivem, jak dlouho je schopen člověk vydržet bez pohybu, respektive odolávat potřebě pohybu. Když se ale najednou dostaví následky, jen málokdo se odhodlá k odstranění skutečné příčiny, tedy ke sportování. Pro moderního člověka je spíš typické sáhnout po doplňcích stravy, konzultovat vše s internetem a když zbude čas, tak alespoň nakoupit sportovní oblečení, aby byl připraven, kdyby došlo i na ten sport,“ říká Martin Zvonař.

Ony zmiňované následky sedavého způsobu života se podle něj nejčastěji projevují úbytkem zdatnosti, tedy schopnosti odolávat fyzické zátěži. „To by se mohlo zdát jako únosné, vzhledem ke klesající potřebě pohybu v každodenním životě. Jenže zde platí odvěké rčení, že zdatnost je brána nemocí a v tomto kontextu právě sedavý způsob života efektivně otevírá tuto bránu zejména a pro takzvané Chronické, či civilizační choroby, jejichž výskyt je úměrný poklesu zdatnosti."


Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: Spotřebitel