Horní komora ve shodě s ministryní označila změnu způsobu rozhodování o daňových pravidlech za \"nepřijatelné riziko\". \"Senát preferuje zachování jednomyslnosti při rozhodování v oblasti daní a doporučuje vyjádřit nesouhlas se změnou rozhodovacích postupů v Radě EU v daňové politice z jednomyslného rozhodování na rozhodování kvalifikovanou většinou,\" uvádí se ve stanovisku.
Proti odmítnutí se postavili předseda senátního evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) a šéf ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj je zavedení většinového rozhodování jediná možnost, jak zajistit financování veřejných rozpočtů a jak omezit daňové odvody firem, které působí v Česku, do zemí z nižším zdaněním příjmů.
Schillerová uvedla, že Česko by se v případě změny vzdalo části své daňové politiky ve prospěch Bruselu, mělo by ale ochránit své zájmy. Senátor ODS Raduan Nwelati poznamenal, že jednomyslné rozhodování je pojistkou proti tomu zavádět daňové principy, s nimiž by členský stát nemohl souhlasit. \"Daňová politika by měla zůstat v rukou národního státu,\" dodal Tomáš Goláň (za Senátor 21).
Evropská komise zdůvodnila změnu tím, že by umožnila větší akceschopnost a rychlejší přijímání změn například v boji s daňovými úniky či podvody. Přesun k většinovému rozhodování by prý nastat v několika fázích do roku 2025. O změně měl podle Evropské komise rozhodnout summit EU. Sněmovna se zatím k návrhu nevyjádřila.
Zatímco nyní je potřeba souhlas všech států, kvalifikovaná většina znamená v současnosti potřebu souhlasu 16 zemí bloku, které dohromady reprezentují 65 procent obyvatel EU. Je to nejčastěji používaný způsob rozhodování v Radě EU, kde spolu o návrzích nových unijních pravidel rozhodují členské státy bloku.