Co vše vám zaměstnavatel uhradí v rámci kvalifikační dohody?

V minulém článku jsme si prošli jednotlivé náležitosti kvalifikační dohody a za jakých podmínek si může zaměstnanec zvyšovat svou kvalifikaci. Dneska se podíváme na to, co všechno vám zaměstnavatel zaplatí a co se stane, když kvalifikační dohodu porušíte.

• Jaké druhy nákladů je možné zahrnout do kvalifikační dohody?
• Kdy se jedná o porušení kvalifikační dohody?
• Co není porušení kvalifikační dohody ze strany zaměstnance?

Jaké druhy nákladů je možné zahrnout do kvalifikační dohody?

Zaměstnavatel musí do kvalifikační dohody uvést veškeré druhy nákladů, které by měl zaměstnanec v případě porušení dohody zaměstnavateli uhradit. Na úhradu jiných než sjednaných nákladů by totiž neměl právo.

Uvede-li tedy zaměstnavatel do dohody nižší částku a skutečné náklady budou vyšší, nebude je moci po zaměstnanci vyžadovat. Pokud by skutečné náklady byly nižší než celková částka nákladů uvedená v kvalifikační dohodě, nemůže být po zaměstnanci požadováno více, než kolik zaměstnavatel skutečně vynaložil.

Požadovat tedy lze pouze skutečně vynaložené náklady do maximální výše částky uvedené v kvalifikační dohodě.

Typicky se do kvalifikační dohody zahrnují tyto náklady:

• náhrada mzdy nebo platu při zvyšování (prohlubování) kvalifikace, a to včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění hrazených ze strany zaměstnavatele,
• cestovní náhrady,
• náklady na kurzovné nebo školné za absolvovaná školení a jiné formy vzdělávání,
• náklady na pořízení studijních pomůcek.

(foto: Shutterstock)

Kdy se jedná o porušení kvalifikační dohody a v jakých případech o porušení nejde?

Vzhledem k tomu, že zákon hovoří o setrvání v zaměstnání, není nezbytně nutné, aby v této době byl skutečně prováděn výkon práce. Do doby setrvání se proto počítá také doba, kterou zaměstnanec strávil v dočasné pracovní neschopnosti nebo na mateřské dovolené. Naproti tomu doba na rodičovské dovolené se zde nezapočítává.

Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr u zaměstnavatele před uplynutím stanovené doby, jedná se o porušení kvalifikační dohody a zaměstnanci vzniká povinnost sjednané náklady uhradit.

Pokud by však setrval v zaměstnání alespoň poměrnou část sjednané doby, bude povinen pouze k úhradě poměrné části nákladů. Příkladem může být situace, kdy se zaměstnanec v kvalifikační dohodě zaváže setrvat u zaměstnavatele po dobu 3 let od zvýšení kvalifikace, přičemž po roce dojde k rozvázání pracovního poměru. V takovém případě bude zaměstnanec povinen k úhradě 2/3 sjednaných nákladů.

• Co musí obsahovat pracovní smlouva?

Za porušení kvalifikační dohody ze strany zaměstnance se nepovažuje ukončení pracovního poměru z následujících důvodů:

• výpověď ze strany zaměstnavatele pro případ, že nejde o výpověď z důvodů porušení povinností zaměstnance vyplývajících z předpisů vztahujících se k vykonávané práci;
• ukončení pracovního poměru dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e), tj. z organizačních důvodů (ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, anebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným s ohledem na rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, případně o jiných organizačních změnách) anebo zdravotních důvodů (zaměstnanec nesmí dle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo pozbyl-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě pracovní způsobilost).

O porušení nejde také v následujících situacích:

• zaměstnavatel v posledních dvanácti měsících po dobu nejméně šest měsíců nevyužíval kvalifikaci zaměstnance, které dle kvalifikační dohody dosáhl;
• zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění, protože se zaměstnanec stal bez svého zavinění dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro niž si kvalifikaci zvyšoval;
• zaměstnanec nemůže dle lékařského posudku vykonávat práci, pro niž si zvyšoval kvalifikaci, anebo pozbyl dlouhodobě způsobilost tuto práci vykonávat z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí.

Také si přečtěte:

• Kdy vás může zaměstnavatel vyhodit na hodinu?
• Kdy může dát zaměstnanec hodinovou výpověď?
• Kdy vás nemůže zaměstnavatel vyhodit?