Novela má státu pomoci neplýtvat penězi na akce po ukončení těžby

16.06.2019 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 16. června (ČTK) - Stát chce eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Pomoci k tomu má novela horního zákona, kterou v pondělí projedná vláda. ČTK to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Předkládaný dokument ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017. Havlíček uvedl, že v návaznosti na vývoj tržních cen některých nerostů se moratorium jeví jako nepřiměřené a pro stát jako vlastníka nerostného bohatství nevýhodné.

\"Jelikož by však tímto krokem mohlo dojít k narušení právní jistoty stávajících poplatníků úhrady, bude do přechodných ustanovení horního zákona vložen bod, který zaručuje neměnnost zvyšování sazby úhrady současným plátcům, a to do 31. prosince 2021,\" podotkl ministr.

Ekologické organizace dlouhodobě požadují bezodkladné zrušení moratoria a zvýšení poplatků z těžby uhlí. S budoucím zrušení pětileté fixace poplatků naopak nesouhlasí odbory nebo oborové svazy. \"Předpokládané razantní navýšení úhrad by mohlo mít dopady na zaměstnance společnosti - sociální, mzdové, zaměstnanost - popřípadě až likvidaci společnosti,\" uvedl v připomínkách Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Materiál jde tak na vládu s několika rozpory.

\"Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě dva roky. Já chci zase garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zase neodtečou peníze do zahraničí,\" uvedl v dubnu premiér Andrej Babiš (ANO).

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, kdy byla ministryní průmyslu ještě Marta Nováková (za ANO). Projednání bylo ale odloženo. Zhruba 30 podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Žádali vládu právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.

Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad. Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu už dříve označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.

Tuto povinnost měli podle únorové verze dokumentu mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Ve verzi dokumentu pro vládu je nejzazší termín pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty zkrácen do 30. června 2022, pro zbytek pak do 30. června 2025.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle ministerstva průmyslu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Tehdejší vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.