Strach z neznámého – kryptoměnám důvěřuje pouze jeden z deseti

21.06.2019 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Podle nejnovější studie společnosti Kaspersky zabraňuje rozšíření kryptoměn neznalost a nedůvěra ze strany zákazníků. Report Kaspersky „Neprozkoumaná oblast: proč se uživatelé stále zdráhají používat kryptoměny“ odhalil, že 29 % lidí má na jednu stranu o digitálních měnách alespoň základní povědomí a chtěli by je používat. Na druhou stranu ale pouze jeden z deseti plně rozumí tomu, jak kryptoměny fungují.

Tempo přijímání kryptoměn jako platebních prostředků se celosvětově snižuje. Děje se tak i navzdory tomu, že je v nedávné době podpořily známé osobnosti, jako jsou Johnny Depp nebo slavný youtuber PewDiePie. Spousta uživatelů totiž nemá o kryptoměnách dostatek informací a neví, jak fungují. Čtyři z pěti lidí (81 %) nikdy s tímto moderním platidlem neplatili, což jen dokresluje, jak daleko jsme od stavu, kdy budeme moci říct, že se kryptoměny staly zcela běžným nástrojem pro uskutečňování plateb nebo investování.

Průzkum Kaspersky zjistil, že mezi celou řadou uživatelů existuje touha po používání kryptoměn, ale většině z nich v tom brání nízké povědomí o jejich fungování, využití či pořízení. Hodně lidí, kteří si nejprve mysleli, že ví s čím pracují, se následně rozhodlo kryptoměny nepoužívat. Necelá pětina (18 %) je přestala používat, protože se staly příliš technicky náročnými prostředky.

 

Neznalost se také může podílet na nedůvěře lidí v tato digitální platidla To platí především v otázce jejich bezpečnosti. Téměř třetina respondentů také uvedla (31 %), že jsou pro ně kryptoměny příliš nestabilní, a proto, aby je začali používat, by se jejich kurz musel ustálit. Průzkum také poukázal na to, že existuje všeobecná představa, že jsou kryptoměny pouze módním výstřelkem, který má pouze omezenou životnost. Pro třetinu (35 %) jsou kryptoměny jen zbytečností, o kterou se vůbec nezajímají.

Kryptoměny mají, co se zájmu veřejnosti týče, nejlepší časy za sebou. I přesto ale pořád vzbuzují v lidech zájem. Pětina respondentů (20 %) uvedla, že ačkoliv v současnosti kryptoměny nepoužívají, do budoucna by o jejich zařazení mezi své platební prostředky uvažovala. Zabraňuje jim v tom ale strach o své finance. 19 % účastníků průzkumu uvedlo, že se setkali s hackerským útokem na burzu. Podvodníci také vytvářejí falešné elektronické peněženky, kam lákají investice od uživatelů. Dalších 15 % dotázaných se stalo obětí jiného podvodu cíleného na kryptoměny.

„Přijetí kryptoměn uživateli a celkový růst tohoto segmentu brzdí zranitelnost této technologie. I když lidé mají chuť začít kryptoměny používat, není pro ně jednoduché svěřit své vydělané peníze systému, kterému úplně nerozumí a nevěří. Proto by se především oni sami měli postarat o co největší zabezpečení svých kryptoměnových úspor a aktivit. Měli by především chránit své účty silnými přístupovými hesly a ukládat kryptoměnové jednotky v bezpečných úložištích a v několika peněženkách – jak hardwarových, tak softwarových. Na druhou stranu i instituce z oblasti kryptoměn by měly dělat maximum, aby prokázaly svou bezpečnost a důvěryhodnost,“ říká Vitaly Mzokov, odborník ze společnosti Kaspersky.

Více postřehů k zákaznickému vnímání kryptoměn se dozvíte na blogu Kaspersky.



O společnosti Kaspersky

Kaspersky je mezinárodní společností zabývající se kybernetickou bezpečností, která byla založena v roce 1997. Své rozsáhlé odborné znalosti kybernetických hrozeb využívá Kaspersky při vytváření bezpečnostních řešení a služeb nové generace zaměřených na ochranu podniků, kritické infrastruktury, vládních organizací a uživatelů po celém světě. Portfolio společnosti zahrnuje špičkové zabezpečení koncových bodů a specializovaná bezpečnostní řešení a služby sloužící k ochraně proti sofistikovaným a neustále se vyvíjejícím digitálním hrozbám. Technologie Kaspersky chrání celosvětově více než 400 milionů uživatelů a 270 tisíc korporátních klientů. Více se dozvíte na www.kaspersky.cz.

Autor článku

Redakce


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU