Za koho platí stát zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění odvádějí zaměstnanci i zaměstnavatelé ze mzdy nebo platu, OSVČ a OBZP si jej musí odvádět samy. Hrazení zdravotního pojištění je povinné. Pokud není placeno, naskakuje na něm dluh a penále, které může zdravotní pojišťovna vymáhat.

Co potřebujete vědět o zdravotním pojištění hrazeném státem?

• Výše pojistného u státních pojištěnců
• Státní pojištěnci: za koho platí zdravotní pojištění stát?
• Kdy se platí zdravotní pojištění souběžně?
• Komu je ještě státem hrazeno zdravotní pojištění?

Výše pojistného u státních pojištěnců

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem se určí na základě zákona České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 592/1992 Sb. Od ledna 2022 činila měsíční platba za jednoho státního pojištěnce 1967 Kč. Toto zdravotní pojištění by však mělo podle novely zákona do konce roku klesnout na 1487 Kč.

Státní pojištěnci: za koho platí zdravotní pojištění stát?

1. Důchodci

Za starobní důchodce hradí zdravotní pojištění stát. To samé platí pro osoby v invalidním, ale i sirotčím nebo vdovském důchodu.

2. Nezaopatřené děti

Státním pojištěncem je dítě do ukončení povinné školní docházky a nezaopatřené dítě do 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, studuje, anebo se naopak nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vydělávat z důvodu nemoci. Dále sem také patří i ty osoby do 26 let, které nejsou schopné vykonávat výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobých zdravotních potíží.

Novou kategorií státních pojištěnců jsou od začátku roku 2018 osoby starší 26 let, které studují prvně v doktorském programu vysoké školy. I za ty je odváděno zdravotní pojištění státem pod podmínkou, že nejsou zaměstnány nebo nejsou samostatně výdělečně činné.

Zdroj: Shutterstock

3. Příjemci dávek v mateřství

Platby zdravotního pojištění nemusí řešit matky nebo otcové, kteří jsou s dětmi na mateřské dovolené a pobírají peněžitou pomoc v mateřství, anebo na rodičovské dovolené a přijímají rodičovský příspěvek.

Dále mohou státními pojištěnci být i ti, kteří nepobírají peněžitou pomoc ani příspěvek, ale zato celodenně a řádně pečují o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let. Podmínkou však je, že dítě není ve školce a jeslích nebo v péči jiné osoby déle než 4 hodiny denně. Ve škole navíc nesmí být po dobu delší než vyučování, nemůžete jej tedy dát do školní družiny.

Pečující osoba navíc nesmí být zaměstnaná nebo mít příjmy ze samostatně výdělečné činnosti. Nesmí jít také o osobu, jejíž dítě je umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.

4. Osoby pečující a osoby ve stupni závislosti

Stát hradí zdravotní pojištění osobám, které jsou ve II., III. nebo IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Pečující osoba, která se stará o závislé ve zmíněných stupních, má pojištění hrazeno také. Patří sem i ti, kteří pečují o dítě do 10 let v I. stupni závislosti.

5. Příjemci dávek hmotné nouze

Stát platí pojištění jim i osobám, se kterými jsou společně posuzovány pro nárok na dávku. Nesmí však jít o poživatele důchodu, rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání na ÚP, nezaopatřené dítě, OSVČ nebo zaměstnance.

6. Osoby v evidenci na Úřadu práce

Uchazečům o zaměstnání na Úřadu práce je hrazeno zdravotní pojištění státem do doby, než jsou z evidence vyřazeni.

7. Výkon detence, vazby nebo trestu

Mezi státní pojištěnce patří i osoby ve výkonu detence, vazby nebo trestu odnětí svobody. Spadá sem i ústavní ochranné léčení.

Kdy se platí zdravotní pojištění souběžně?

Pokud výše zmíněné osoby (vyjma osob celodenně pečujících o dítě do 7 let nebo o 2 děti do 15 let) začnou mít příjmy ze zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti, vznikne souběh pojištění. Plátci zdravotního budou oni i stát.

Komu je ještě státem hrazeno zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění je ještě hrazeno státem osobám, které:

• jsou mladistvé a u kterých je vykonávána ústavní nebo ochranná výchova. Maximálně však do 19 let.
• jsou příjemci doživotní penze nebo starobní na dobu určitou s přesně stanovenou výší důchodu.
• vykonávají dlouhodobou dobrovolnickou službu.
• jsou cizinci s povolením k pobytu při poskytnutí dočasné ochrany, pokud nemají příjmy ze závislé nebo samostatně výdělečné činnosti.
• jsou cizinci a bylo jim uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění, pokud nemají příjmy ze závislé nebo samostatně výdělečné činnosti. To samé platí i pro jejich děti narozené na území.
• jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany společně s dětmi narozenými na území, pokud nemají příjmy ze závislé nebo samostatně výdělečné činnosti.
• jsou příjemci dávek nemocenského pojištění a pojištění si neplatí sami, neplatí jej za ně ani zaměstnavatel a onemocněli v průběhu nebo až po ukončení zaměstnání. Nutnost je mít trvalý pobyt na území ČR.
• jsou manželi nebo registrovanými partnery státních zaměstnanců na základě zákona o státní službě. Musí je však následovat do místa vyslání, nesmějí mít příjmy ze zaměstnání ani být OSVČ.
• jsou invalidní ve III. stupni nebo splňují věk pro nárok na starobní důchod, ale nezískali potřebnou dobu pojištění. Nesmějí být zaměstnaní ani podnikající.

Zdroj: VZP

Čtěte také:

• Kdy neplatíte zdravotní pojištění?
• Kdy vám na Úřadu práce nebude hrazeno zdravotní pojištění?
• Jak platit zdravotní pojištění? Čísla účtů a termíny