Dovolená v emisní zóně: Jaké jsou podmínky vjezdu do evropských velkoměst?

1 nový názor
Autor: Redakce
  • Nejméně přehledný systém má Itálie, nejsnazší je získání francouzské viněty

  • Vjezd do řady evropských měst je třeba předem nahlásit, jinak hrozí pokuta

  • Ne všechny evropské země považují systém nízkoemisních zón za užitečný

Kdo plánuje cestu autem do zahraničí, měl by předem vědět, zda cílové místo stále ještě umožňuje volný vjezd, případně co je k němu třeba. Přinášíme shrnutí, jaké emisní předpisy panují v osmi evropských zemích.

Volný přejezd hranic, ale na druhé straně čím dál víc restrikcí automobilistů zejména ve velkých městech, která hromadně zavádějí nízkoemisní zóny. Tak vypadá Evropa v posledních letech. Opatření mají za cíl vyhnat z ulic stará auta bez katalyzátorů či filtrů pevných částic, avšak zejména cizincům výrazně ztěžují přípravy na dovolenou. Nelze přitom očekávat, že by se na tom v blízké budoucnosti cokoliv změnilo k lepšímu. Pokud už existují novinky, pak jde většinou jen o změnu strategie, kterou jednotlivé oblasti vyhlašující nízkoemisní či dokonce bezemisní zóny razí.

Vjezd do nízkoemisní zóny bez patřičného povolení se může prodražit

Nízkoemisní zóny Francie

Příkladem budiž Francie, kde v roce 2017 dostala města a departmenty možnost podle vlastního uvážení zóny zavést. Dosud toho využili v Paříži, Lyonu, Grenoblu, Lille, Toulouse a Štrasburku, stejně jako ve dvanácti departmentech, mezi kterými nechybí oblíbené prázdninové cíle Pyrénées-Atlantiques, Savojsko a Vendée. Kdo potřebuje do uvedených míst vjet autem, měl by si pořídit celostátně platnou nálepku Crit´Air (pouze online, viz box na vedlejší straně). Plakety jsou rozděleny na šest kategorií a barev, přičemž rozlišují mezi typem auta, rokem výroby a emisní normou. Bez nálepky není vjezd do označených oblastí povolen, což samozřejmě platí i pro auta přihlášená v zahraničí.

Dálniční známky a poplatky za silnice a dálnice v Evropě v roce 2019
Přečtěte si také:

Dálniční známky a poplatky za silnice a dálnice v Evropě v roce 2019

Každá francouzská plaketa obsahuje jedinečný QR kód, který lze přečíst skenerem. Každé z dotčených měst však k zónám přistupuje s různou mírou přísnosti: Zatímco Paříž nevyžaduje plakety na tranzitním okruhu kolem města, průjezd Grenoblem bez známky možný není, což platí i o tranzitní dálnici na jih Francie a dál do Itálie.

Francie používá celkem pět barev ekoznámek. Žlutá platí pro motocykly s Euro 3, benzinová auta s Euro 4 a naftová auta plnící Euro 5 a 6.
Pokud spatříte tuto ceduli, dál můžete pokračovat jen s vinětou. Dodatková tabulka pak upřesňuje, jak moderních aut se vjezd týká

Aby nebylo rozdílů málo, liší se i časová platnost nálepkové povinnosti v jednotlivých prefekturách. Zatímco v Paříži a Lille platí po celý rok (tzv. Zones à Circulation Restrainte, zkráceně ZCR), v dalších městech bývá její zavedení dočasné, a to obvykle v okamžiku, kdy jsou v ovzduší naměřeny nadměrné limity škodlivin (tzv. Zones de Protection de l´Air, zkráceně ZPA). Zjednodušené řečeno: Pokud je v oblasti vyhlášena nízkoemisní zóna, přičemž nezáleží na tom, zda ZCR, či ZPA, nárok na vjezd nemají auta plnící normu Euro 0 či Euro 1.

Ekoplaketa na příkladu Francie style=soft box_color=#000000

Francouzský systém získání ekologické nálepky na auto je výrazně jednodušší než ten německý, jen je třeba ovládat některý ze světových jazyků.

Zatímco k obdržení německé ekoviněty je třeba navštívit vybrané tuzemské STK nebo zkušebny TÜV a DEKRA v Německu, případně některý z tamních dopravních inspektorátů (nezapomeňte velký TP s sebou!), francouzská obdoba je k mání jen korespondenční cestou a navíc je i levnější: Za německou si česká STK účtuje i 300 korun (v Německu pak od pěti do osmi eur), zatímco francouzská je k mání za 4,18 eura, v přepočtu asi 108 korun. Cena však platí jen v případě, že je známka objednána na francouzským státem vedené internetové adrese, protože zprostředkovatelé, kterých se v poslední době vyrojilo velké množství, žádají násobky této sumy. K objednání známky nepotřebujete víc než přístup k internetu a fotoaparát.

Připravte si k ruce velký technický průkaz vozu, pro který chcete získat francouzskou ekologickou známku

  1. Na internetu zadejte adresu www.certificat-air.gouv.fr, kterou provozuje francouzské ministerstvo životního prostředí
  2. Vyberte některý z pěti nabízených jazyků: Kromě francouzštiny je k dispozici angličtina, němčina, italština a španělština. Poté klikněte na políčko Objednat plaketu
  3. Ofoťte nebo oskenujte velký TP a výsledek uložte v některém z povolených formátů do počítače: PDF, PNG, JPEG/JPG
  4. Vyplňte příslušná políčka s požadovanými údaji podle technického průkazu
    K žádosti připojte uložený soubor se skenem či fotografií technického průkazu
  5. Uveďte vaši korespondenční adresu
  6. Vyberte způsob platby
  7. Potvrďte objednávku, známka vám přijde poštou během několika dní

Čím však jsou koncentrace škodlivin ve vzduchu vyšší, tím je i pravděpodobnější, že úřady operativně zapoví i vjezd vozidlům plnícím přísnější euronormy. V případě smogové situace je často omezena i maximální rychlost, což lze vyčíst z informačních tabulí, ale mnohdy jen z informací na rozhlasové VKV frekvenci 107,7 Mhz. A vyplatí se je sledovat, protože pokuty za nedodržení emisních opatření se podle místa a typu prohřešku pohybují od 35 do 375 eur.

Nízkoemisní zóny Belgie

V porovnání s Francií je situa­ce v Belgii takřka idylická. Loni tu zavedli zatím pouhé dvě zóny (Low Emision Zones, zkráceně LEZ) v Bruselu a Antverpách. Oblasti jsou vyznačeny dopravními značkami a platí celoročně. Belgičané přitom nepoužívají nálepky na sklo, ale sázejí na kombinaci online registrací a kamer identifikujících auto podle registrační značky. Do Antverp se nedostanou diesely plnící Euro 3 a nižší, resp. benzinová auta vyrobená ještě před zavedením euronorem, do Bruselu mají zákaz diesely s Euro 2 a nižší, respektive benziny s Euro 1 a nižší. V Belgii však zavedli poměrně unikátní systém emisních povolenek, kdy je možné získat za poplatek až osm jednodenních známek ročně, které do zmíněných oblastí umožňují vjezd i autům, která by jinak na vjezd neměla nárok.

Cizinče, zaplať! Jak zareagovat, když přijde pokuta ze zahraničí?
Přečtěte si také:

Cizinče, zaplať! Jak zareagovat, když přijde pokuta ze zahraničí?

Návštěvníci ze zahraničí se do belgického nízkoemisního systému musí registrovat online. K tomu je zapotřebí technický průkaz a COC list s prohlášením o shodě se schválením typu ES. Ten dostaneme od dealera s každým novým vozem, lze si jej však vyžádat i u výrobce auta.

K tranzitnímu průjezdu Berlínem není ekoviněta potřeba, jakmile však ve městě chcete odbočit z dálnice, přivítá vás cedule oznamující začátek nízkoemisní zóny

Kdo se v Belgii prohřeší proti emisním předpisům, musí v Antverpách počítat s pokutou 125 eur, v Bruselu dokonce s 350 eury – generální turistický pardon, který tu platíval, skončil už loni v září. Dobrou zprávou pro motoristy danými oblastmi jen projíždějícími je fakt, že v Antverpách je z emisní zóny vyjmut dálniční okruh R1, stejně tak v Bruselu se bez registrace smí na okruh R0.

Nízkoemisní zóny Itálie

I když některé věci se v Itálii prosazují jen velmi pomalu, pokud jde o zavádění nízkoemisních zón, jde na místní poměry vše až neuvěřitelně rychle. Na zónu „Traffico Limitato“ (ZTL) můžeme v mnoha městských centrech narazit už od roku 2008. Jde o oblast, kam je vjezd možný jen na zvláštní povolení, bez něj pak do ní nemůže vjet vůbec žádné auto. Zóny bez aut zavedly nejen turistické magnety typu Florencie, Říma nebo Pisy, ale také nenápadné komuny, jako je Arezzo nebo Janov.

Zákazy, mýtné a uzávěry style=soft box_color=#000000

Ne všechny evropské země považují systém nízkoemisních zón za užitečný. Patří k nim i Česká republika, která sice jejich zavedení plánovala odstartovat v Praze a Ostravě, nakonec však obě města pro sporné dopady tento nápad zamítla. Obdobně uvažují také v sousedním Polsku. Naopak britská metropole uplatňuje obě nejrepresivnější protiautomobilová opatření: Ve městě platí nízkoemisní norma (registrace pro umožnění vjezdu je možná přes internet), v širším centru se k ní navíc přidává mýtné za vjezd. Mýtné ostatně plánuje zavést po dostavbě okruhu také Praha, aktuálně se s ním můžeme setkat třeba i ve švédském Stockholmu nebo Göteborgu, platí se i v norském Oslu či Bergenu. A do některých míst smějí vjet už jen elektroauta, což je případ švýcarských lyžařských středisek Zermatt a Saas-Fee.

Začátek zóny lze vyčíst z dopravního značení. Ve většině měst probíhá kontrola pomocí kamer, které snímají registrační značku vozu, a počítač následně zkoumá, zda má auto k vjezdu příslušné povolení. V malých městech zastává funkci kamer policie. Kdo zákaz vjezdu ignoruje, vystavuje se sankci v minimální výši 80 eur. Pokud v zóně ZTL stojí hotel, do kterého míří vaše cesta, pak je ve většině případů možné požádat dopředu jeho personál, aby za vás povolení k vjezdu vyřídil. V této souvislosti ještě jeden tip: Z pokuty se lze vyvléknout i dodatečným doložením faktu, že jste byli v dané oblasti ubytováni. K tomu zdaleka nejlépe poslouží hotelový účet, takže doporučujeme jeho pečlivé uschování. A to na dlouhou dobu, protože pokuty z Itálie chodí klidně i rok po spáchání přestupku.

Nezávisle na zákazu vjezdu do ZTL platí v Bolzánu a Brixenu zákaz vjezdu autům plnícím jen Euro 0 a 1, v Bolzánu navíc i pro diesely s Euro 2. Dálnice v jižním Tyrolsku jsou však z tohoto zákazu vyjmuty.

Nízkoemisní zóny Rakousko

V Rakousku si musejí dát pozor majitelé aut, která jsou homologována jako užitková, tedy v kategorii N (v Česku bývala dříve velmi populární, protože jen u ní mohli podnikatelé odečíst DPH). Pokud tyto vozy plní pouze Euro 0, 1 a 2, nesmí vjíždět do Vídně a některých míst v Dolním Rakousku. Emisní nálepka opravňující užitková auta k vjezdu do takových zón je k dispozici jen pro auta plnící normu Euro 3 a vyšší.

Nízkoemisní zóny Nizozemsko

V Nizozemsku nesmějí do Rotterdamu a Utrechtu diesely přihlášené do provozu před rokem 2001. Žádné nálepky tu nevedou, z nizozemské registrační značky lze vyčíst i rok první registrace. Cizinci však ze zákazu vyjmuti nejsou, proto jim může hrozit postih v případě, že je na místě zastaví policejní hlídka.

Kolik alkoholu v krvi tolerují v cizině? Nejběžnější je půl promile
Přečtěte si také:

Kolik alkoholu v krvi tolerují v cizině? Nejběžnější je půl promile

Nízkoemisní zóny Španělsko

Překvapení můžeme zažít i při cestě do Španělska. Kromě Madridu se také turisty nejnavštěvovanější město Barcelona potenciálně nachází v nízko­emisní zóně. V případě překročení limitů znečištění mohou úřady zakázat jízdu autům plnícím některou z euronorem, záleží na aktuální míře znečištění. Plakety pro zahraniční auta zatím nejsou k dispozici, je však dobré mít doklad o emisní výbavě auta k nahlédnutí.

Nízkoemisní zóny Portugalsko

Portugalsko vyhlásilo nízkooemisní zónu (Zona de Emissões Reduzidas, zkráceně ZER) pro Lisabon. Ta je rozdělena na dvě oblasti, přičemž do první zóny (Zona 1) nesmějí auta splňující Euro 2 a nižší, Zona 2 pak představuje stopku pro auta od Euro 1 a starší. Zákaz vjezdu však platí jen přes den mezi 7 a 21. hodinou.

Nízkoemisní zóny Maďarsko

Nové pravomoci mají také místní komuny v Maďarsku. Ty mohou podle smogové situace zakázat vjezd autům až do normy Euro 4, v tomto případě jde o některé oblasti Budapešti, další města však budou následovat. Zákazy se týkají i aut registrovaných v zahraničí, za nedodržení hrozí pokuty od 100 do 120 eur.

Zákaz jízdy kvůli smogu úřady vyhlašují minimálně jeden den před jeho účinností, příslušná zóna je ohraničena dopravním značením. K tomu mohou úřady dočasně omezit maximální povolenou rychlost na 20 nebo 30 km/h.

Radovan (neregistrovaný)
Jsou prostě v Evropě místa, kde nelze beztrestně spalovacími vozidly dělat kravál a vibrace plus vypouštět smrad a jedy do ovzduší. Je ovšem fakt, že většina těchto míst má perfektně propracovanou městskou hromadnou dopravu (a to včetně sítě vlaků uvnitř města, povětšinou samozřejmě elektrickou MHD) a parkoviště park+ride. Příkladem budiž třeba Vídeň, kde už dlouho lze zaparkovat na okraji a dále se pohybovat MHD. Když už tedy jako turisté musíte přijet svým spalovacím autem, což je při zajíždění vlaků ČD a Regiojet až do centra města diskutabilní. V P+R jsou v článku zmíněná Praha i Ostrava doslova v plenkách. Spolu s oběma nehotovými okruhy v Praze a mrzkou zprohýbanou dálnicí plus nedokončenou prodlouženou komunikací Rudnou či přerušenou Místeckou v Ostravě je zavádění nízkoemisní zóny nyní nesmysl.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?