Úroda jablek po mrazech a suchu klesne asi o 30 pct na 101.988 t

Hlavním důvodem poklesu úrody jablek jsou jarní mrazy. \"Snížení odhadu sklizně (v září) přibližně o deset procent oproti prvnímu odhadu (v červnu) je způsobeno především následným suchým obdobím a místním krupobitím. Snížení produkce se projevilo v rámci celého sortimentu odrůd, nejvíce však u podzimních odrůd jabloní,\" uvedla dnes pro ČTK mluvčí ÚKZÚZ Lucie Pytlíková.

Na rozdíl od jablek je zářijový odhad sklizně u hrušní příznivější. Sklizeň hrušek by měla dosáhnout asi 7120 tun, což proti červnovému odhadu představuje nárůst o osm procent a meziročně to znamená zvýšení o čtyři procenta. \"U hrušní je nárůst daný schopností hrušní dohnat ztrátu v množství plodů jejich velikostí. Nárůst v odhadu sklizně nastal především u odrůd Konference, Boscova lahvice, Bohemica,\" uvedla Pytlíková.

Poslední odhad sklizně k 1. září se týká jen jádrovin, protože ostatní ovoce je již většinou sklizené. Sklizeň jablek je nyní v plném proudu a potrvá do konce října. Definitivní údaje o sklizni všech druhů ovoce budou k dispozici příští rok v lednu.

Podle červnového odhadu a se započítáním zářijového odhadu u jablek a hrušek by celková sklizeň ovoce mohla letos meziročně klesnout o 27 procent přibližně na 130.000 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní v letech 2014 až 2018 to představuje pokles o 18 procent.

Ztráty na tržbách ovocnářů kvůli mrazům dosahují podle odhadů ministerstva zemědělství až 158 milionů korun. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Částečnou kompenzaci škod pro ovocnáře ministerstvo navrhlo i kvůli nepříznivé situaci, která v posledních letech panuje na trhu s ovocem mimo jiné v důsledku ruského embarga.

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík uvedl, že podpora pomůže hlavně menším podnikům. \"Jarní mrazy jsou v ovocnářství nepojistitelným rizikem a pěstitelé se, na rozdíl od škod krupobitím, nemají možnost bránit. Podobným způsobem pomáhají ovocnářům také vlády v okolních zemích, a tak i naši pěstitelé mají díky této podpoře srovnatelné podmínky,\" uvedl Ludvík.

Odhadnuté škody na jablkách činí 134 milionů korun a 24 milionů činí škody na ostatním ovoci. Kromě toho vznikla také škoda na kvalitě plodů, a to zejména u jádrovin, ovocnáři ji odhadují zhruba na 50 milionů korun.

Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v ČR a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň ovoce se propadla na hluboce podprůměrných 119.310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka. Nižší sklizeň byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101.249 tun ovoce. I tehdy byly důvodem propadu mrazy.

Vývoj sklizně jádrovin v intenzivních sadech v ČR v letech 2008 až 2018 a k 1. září 2019 v tunách: 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 odhad k 1.9.2019 pětiletý průměr 2014 - 2018 jablka 156.697 144.993 103.304 79.134 117.897 120.602 130.902 155.640 126.434 101.844 144.888 101.988 131.942 hrušky 2649 5866 3482 3103 5774 7437 3758 10.002 6643 4043 7120 7406 6313

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský