Jak s námi operátoři jednají? Vata to tedy není

14.10.2019 | , Finance.cz
Spotřebitel


Telefonní operátoři loví zákazníky, ale jakmile mají podepsanou smlouvu, pak si v některých případech leccos musí klient zjistit, vyřídit a zajistit úplně sám. Nefunguje technická podpora a „pomocníci“ na druhé straně zákaznické linky vám pomáhají velmi svérázným způsobem.

Bydlím na venkově, což je fajn. Jenže jako „volnonohý“ potřebuju připojení k internetu. Před dvěma měsíci mně jeden z operátorů nabídl řešení. Netušil jsem, co bude následovat a nikomu bych to nepřál.

Radostné námluvy

Někdy koncem srpna se v naší uličce ochomýtal chlapík se složkou v ruce, evidentně podomní obchodník „s něčím“. Ačkoli hned vedle cedule obce je nápis, že podomní obchod je zde zapovězen (nebo něco takového), nevadilo mu to. Hrál tady v okresním přeboru fotbal a zná se s Ferdou, Lojzou i Jožkou, takže se vlastně za nima stavil, a tudy jde náhodou.

A náhodou, když už jsme dali řeč, taky zavedl hovor, jestli nemám pomalý internet. No úplný šnek to není, ale do Šinkanzenu má dost daleko. „A víte, že už se přes týden můžete připojit na telefonní ADSL? Máte novou ústřednu.“ Říkám, že nevím a za kolik by to stahovalo. No prý kolik si zaplatím, nejrychlejší kolem osmi stovek za měsíc je 250 Mbps.

Protočily se mi panenky. Domluvíme se, říkám. Tak jsem ho pozval ke stolu, a nakonec jsme to upekli. Přivezli mi modem, vše jsem zapojil a spokojeně si pomlaskával, jak to frčí. Operátor mi posílal vítací SMS zprávy, jak mi chce udělat slevou 10 % hned zpočátku radost a dalších asi osm zpráv, které mě přemlouvaly, abych si stáhl jejich appku a vše dělal z telefonu. Potud to bylo docela ještě fajn.

Jednání operátorů: uzavření nové smlouvy o internet

Zdroj: Shutterstock

„Úplně vás chápu“

No, a protože mi přišlo první vyúčtování, pár korun za zbytek měsíce, zdvořile mě operátor žádal, ať to raději zaplatím včas. Tak jsem se přihlásil na jejich webové rozhraní a dostal se ke svému účtu. Kliknul jsem na kartu vyúčtování a hle: „Máme technické problémy, nebo nemáte oprávnění. Zkuste to později.“ Tak to zkouším později. Nic. Po jednom dni – pořád nic.

Pustil jsem to z hlavy, aby mi z toho taky nezfialověla. Asi 4 dny před datem splacení to zkouším znovu. Nejsem připuštěn. Volám tedy na zákaznickou linku. „Uveďte čtyřmístný kód, abych vás mohla identifikovat.“ "Cože? Nic takového nemám," říkám. „Máte jej ve smlouvě.“ Sahám po ní a ptám se, ve kterých místech ho mám hledat. „Někde tam je.“ Říkám, že ho nevidím. „Tak mi řekněte své rodné číslo.“ Udělám to. „V pořádku“. No sláva, ale vždyť mě musí identifikovat už podle telefonního čísla,“ jde mi hlavou...

Ale nahlas se svěřuju, že se nemůžu dostat k vyúčtování, protože údajně nemám oprávnění. A taky, že jsem měřil internet a do 250 Mbps mu teda dost chybí, tak tak se dostane přes 180. „Tu samoobsluhu zjistím, počkejte.“

Ozve se hudba. Dávám telefon na hlasitý poslech a zkouším si připravit nějakou práci. Sotva se do ní zaberu, ozve se: „Slyšíme se?“ „Jo“, povídám. „Tak oni říkali, že to spraví a bude to fungovat.“ „To by bylo fajn, když chcete, abych zaplatil, tak mě k tomu vyúčtování nejprve snad taky pustíte, že jo,“ říkám. „Úplně vás chápu. Ještě se zeptám na internet. Vydržte.“ Zní hudba. Hovor už překročil 15 minut. „Tak oni mi na technické říkali, že ten průměr je kolem 170, takže je to v pořádku. Vlastně jste na tom líp,“ chlácholí mě děvče. „Aha, takže vy prodáváte internet 250 Mbps a předem víte, že průměr bude 170, jo? To mi nepřipadá jako rovný obchod,“ namítám. „Úplně vás chápu," zní z telefonu.

 

Má to vůbec smysl? Má

Nestalo se nic. Do samoobsluhy jsem se dál nedostal. Po ranní dvacetiminutové rozmluvě jsem to zkusil někdy v půl páté odpoledne ještě jednou. „Jak vám mohu pomoci?“ Tentokrát to byl muž. „Nemůžu se dostat do samoobsluhy.“ „Vydržte“, hudba a pak: „No jo, to máte špatně nastavené, já vám to přenastavím.“

Nepřenastavil. Další den ráno mi to opět nedalo a volal jsem potřetí. Opět chlapík, evidentně rozespalý, pomáhat ale chtěl. „Odkud se tam připojujete? Z appky, jo?“ Říkám – „Ne, z webového rozhraní.“ „No, to si musíte appku smazat a znovu nainstalovat, pak se tam dostanete.“ Zde to bylo tedy marné, ten člověk mi nechtěl rozumět.

Má to vůbec smysl, proběhlo mi hlavou? No snad má, podepsal jsem smlouvu na dva roky. Krom prvního telefonátu po mě už nikdo nechtěl nějaký kód ze smlouvy, to jsem považoval za malý, ale úspěch. Volám počtvrté. Tentokrát opět děvče. „To máte špatně nastavené, já vám to spravím,“ slyším. A hle – za dvě minuty vše funguje, vidím vyúčtování a mám všude přístup. Stálo mě to asi půl hodiny provolaného času, který mi zajisté nijak operátor refundovat nebude. Péče před podpisem smlouvy a po něm je prostě u telefonních operátorů rozdílná…


Čtěte také:

Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 13 krát

Články ze sekce: Spotřebitel