Senát nepodpořil žádost o odklad rozšiřování bezzásahových území

Odklad se měl podle doporučení výborů zemědělského a pro životní prostředí týkat oblastí, kde smrky představují více než pětinu plochy lesů. Zóny přírodní a přírodě blízké by neměly přesáhnout polovinu rozlohy národních parků.

\"Bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce, a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci,\" shodly se výbory.

Horní komora se neztotožnila ani s doporučením svého petičního výboru, podle něhož chybí \"relevantní údaje, které by prokazovaly, že chráněná přírodní území nebo přírodě blízká opatření při péči o les jsou zdrojem současné kůrovcové kalamity\". Jejím hlavním faktorem je podle výboru sucho způsobené změnou klimatu.

Senátor ODS Zdeněk Nytra (ODS) namítl, že bezzásahové zóny sice nejsou \"jediným a prapůvodním zdrojem kůrovcové kalamity\", ale jsou jednou z příčin, které je třeba potlačovat. Podle senátora Přemysla Rabase (za hnutí Senátor 21) by bylo vhodné ponechat národní park jako laboratoř přírody. \"Nechme Šumavu přírodě,\" dodal. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský uvedl, že rozšíření zón přinese větší stabilitu pro lesy na Šumavě a že \"čas to jenom ukáže\".

Petici Za zákon pro zelené lesy Šumavy podepsalo přes 11.000 lidí. Reaguje na přijatou úpravu, podle níž má být bezzásahová zóna na 27,7 procenta plochy šumavského parku, a zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí, na 24,6 procenta rozlohy parku. Tomu odpovídá i návrh ministerské vyhlášky. Podle autora petice Pavla Martana bude její schválení znamenat, že na Šumavě uschne 6000 hektarů lesů.