Další pandemie? Nejde o to jestli, ale kdy

27.04.2020 | , Finance.cz
Spotřebitel


Situace ve velkých amerických městech bude zanedlouho katastrofická, řekl před několika dny český imunolog, pracující v USA profesor Václav Větvička. Spojené státy totiž COVID 19 podobně jako jiné státy podcenily a Američané jsou navíc nedisciplinovaní a nezvyklí se podřizovat, což situaci určitě nezlepší.

Z Číny a Itálie se epicentrum pandemie koronaviru přeneslo do USA. Podle profesora Václava Větvičky, který pracuje jako vedoucí Ústavu patologie Univerzity v severoamerickém Louisville ve státě Kentucky, USA koronavirus stejně jako ostatní země podcenily. Navíc byl podle jeho slov do úlohy hlavního koordinátora boje s infekcí jmenován viceprezident Pence, což byla pro jeho známý nesouhlas s vědeckými poznatky velice nešťastná volba.

„Pence už nezvládl epidemii HIV ve vlastním státě. Navíc taky mimo jiné tvrdil, že nemoci zvládneme modlitbou a sexuální abstinencí. Bylo mi jasné, že to nemůže dobře dopadnout,“ říká profesor Větvička. V současnosti na své pracoviště na univerzitě nemůže, většina města Louisville je zavřená, z obchodů jsou otevřené jen potraviny, stavebniny a prodejny alkoholu

Důležitá izolace

Ze současné situace je podle profesora Větvičky jasné, že situace v příštích týdnech bude v řadě velkých amerických měst katastrofická. „Američané jsou notoricky neposlušní, takže nějaké zákazy již teď masivně porušují. Tisíce studentů, kteří přes zákazy úřadů slavily na floridských plážích, jsou toho příkladem,“ líčí Václav Větvička. Podle jeho slov je v současné době těžké říct, který přístup k pandemii je lepší, zdali striktní zákazy, nebo méně razantní akce, jaké zvolily Dánsko a Švédsko. To ukáže čas.

„Z médií se dozvídáme, kolik lidí je nakažených, ale ve skutečnosti je jich mnohem víc. Přesná čísla nebudeme nikdy vědět, protože otestovat celou populaci by mohlo třeba San Marino, ale ne země s milióny obyvatel. Důležitá je izolace nakažených, protože epidemie začne ustupovat ve chvíli, kdy nebude koho dál nakazit,“ zdůrazňuje imunolog.

Lék na koronavirus: jak zastavit pandemii

Zdroj: Shutterstock

Virus s námi

Důležitá je podle něj také celospolečenská imunita. „Je to nesmírně závažné téma, ale společenské imunity není jednoduché dosáhnout. Ta původní britská teorie byla jasná – dosáhneme ji tím, že necháme celý národ nakazit a po čase už virus nebude moci nakazit nikoho dalšího. Otázkou ale je, kolik lidí přitom umře a kolik mrtvých je ještě přijatelné číslo. Navíc dnes ani nevíme, jak dlouho je člověk proti další nákaze imunní. Pravděpodobně to bude po dobu několika let, ale s jistotou to říci nemůžeme.“

Profesor Větvička míní, že lék na COVID 19 nejspíš nebude. „S antivirotiky zatím medicína obecně žádné mimořádné díry do světa neudělala. Tady bych viděl spíše vakcínu, na kterou si ale tak rok počkáme, a to i v případě, že ty testované a připravované verze budou opravdu účinné a že při schvalování budou regulační úřady maximálně pružné. O tom, jestli už bude současný virus s námi napořád, se vedou velké debaty, ale jistotu taky nemáme. Můj osobní názor je, že pravděpodobně ano, ale nebude se vracet s tak katastrofickými účinky, které pozorujeme dnes,“ přemýšlí Václav Větvička.

Hrozí nám doba roušková?

Snad potěšitelné je, že proti koronaviru můžeme být v případě kvalitní vakcíny plně imunní, i když se budou muset vakcinace častěji opakovat, řekněme jednou za pět let. Ale imunita podle profesora Větvičky možná je. „V budoucnu ale můžeme nepochybně očekávat atak podobného viru. Nejrůznějších epidemií a pandemií z této oblasti zeměkoule již v minulosti přišla celá řada a budoucnost se lišit nebude. Některé zásahy, jako třeba zákaz trhů se živými zvířaty, mohou riziko výrazně snížit, ale ne zcela eliminovat. Ostatně existují studie, které v minulosti našly u populací čínských netopýrů nejméně 30 různých koronavirů, všechny s potenciálem přeskočit na jiného nositele. Takže nejde o to jestli, ale kdy,“ upozorňuje profesor Větvička.

Z těchto slov by se dalo očekávat, že euroamerickou civilizaci může čekat alespoň občasná doba roušková, jak tomu je např. v některých asijských zemích, kde se lidé zcela běžně rouškou chrání, aby nenakazili ostatní. „Je to pravděpodobné pouze v případě nějakých vládních nařízení, protože západní civilizace jsou méně zvyklé na podobná ,omezení´,“ dodává Václav Větvička.

 

Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: Spotřebitel