Zdanění práce je nejvyšší v Belgii

Daně ze mzdy tvoří rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet. Do daňového zatížení se tedy započítávají nejenom daňové platby placené zaměstnancem, ale i daňové platby odváděné zaměstnavatelem za zaměstnance. V Česku je zdanění práce u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy za rok 2019 sedmé nejvyšší z členských zemí OECD.

Zdroj: Shutterstock

Daně ze mzdy v Česku

Zaměstnanci je v Česku z hrubé mzdy sraženo jeho zaměstnavatelem 4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění a daň z příjmu fyzických osob 15 % ze superhrubé mzdy. Superhrubou mzdou je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 33,8 %), pro účely výpočtu daně z příjmu fyzických osob se superhrubá mzda zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Zaměstnanci s hrubou mzdou nad 139 340 Kč v roce 2020 platí ještě 7% solidární daň právě z hrubé mzdy nad tento limit.

• Jaké máme příjmové rozdíly v rámci OECD?

Praktický výpočet zdanění práce

Zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v roce 2019 uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka dosahuje v Česku 43,95 %. Dle databáze OECD činila průměrná měsíční mzda v Česku za rok 2019 částku 34 063 Kč, právě u této částky si níže v tabulce provedeme podrobný výpočet. Obdobným způsobem je vypočteno i zdanění práce u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu i v ostatních členských zemích OECD.

Výpočet zdanění práce u průměrné mzdy (u průměrné mzdy za rok 2019, při uplatnění jen slevy na poplatníka)

Text	Částka
Hrubá mzda	34 063 Kč
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem	1 533 Kč  (34 063 x 4,5 %)
Sociální pojištění placené  zaměstnancem	2 215 Kč (34 063 x 6,5 %)
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem	3 066 Kč (34 063 Kč x 9 %)
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem	8 448 Kč (34 063 x 24,8 %)
Superhrubá mzda (na stokoruny nahoru)	45 600 K (34 063 x 1,338)
Daň z příjmu	6 840 Kč (45 600 x 15 %)
Sleva na poplatníka	2 070 Kč
Daň z příjmu po slevě	4 770 Kč (6 840 – 2 070)
Mzdové náklady	45 577 Kč (34 063 + 3 066 + 8 448)
Celkové daňové platby	20 032 Kč (1 533 + 2 215 + 3 066 + 8 448 + 4 770)
Zdanění práce v %	43,95 % (20 032: 45 577)

vlastní výpočet autora

Zdanění práce v zemích OECD

Dle míry zdanění práce u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky si můžeme členské země OECD rozdělit do pěti skupin:

• V první skupině jsou země, kde zdanění práce je vyšší než 45 %, což je Belgie (52,2 %), Německo (49,4 %), Itálie (48,0 %), Rakousko (47,9 %) a Francie (46,7 %).
• Ve druhé skupině jsou země, kde se zdanění práce u průměrné mzdy pohybuje od 40 % po 45 %. V této skupině jsou: Maďarsko (44,6 %), Česko (43,95 %), Slovinsko (43,6 %), Švédsko (42,7 %), Lotyšsko (42,6 %), Finsko (41,9 %), Slovensko (41,9 %), Portugalsko (41,0 %) a Řecko (40,8 %).
• Ve třetí skupině jsou země, ve kterých se zdanění práce u průměrné mzdy pohybuje od 35 % do 40 %, což jsou: Španělsko (39,5 %), Turecko (39,1 %), Lucembursko (38,4 %), Nizozemí (37,3 %), Litva (37,2 %), Estonsko (37,2 %), Norsko (35,7 %), Polsko (35,6 %) a Dánsko (35,4 %).
• Ve čtvrté skupině jsou země, kde se zdanění práce u průměrné mzdy pohybuje od 25 % po 35 %, a sice Irsko (33,2 %), Island (33,1 %), Japonsko (32,7 %), Velká Británie (30,9 %), Kanada (30,5 %), USA (29,8 %), Austrálie (27,9 %) a Belgie (27,1 %).
• V páté skupině jsou země, ve kterých zdanění práce u průměrné mzdy je nižší než 25 %, což jsou jen Korea (23,3 %), Izrael (22,7 %), Švýcarsko (22,3 %), Mexiko (20,1 %), Nový Zéland (18,8 %) a Chile (7,0 %).

Obecně tedy můžeme říci, že zdanění práce je nižší v mimoevropských členských zemích OECD, hlavním důvodem je nižší sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance, než je tomu v evropských zemích.

• Kde mají nejvyšší průměrnou mzdu?

Pramen: OECD, OECD Tax Database – Taxing Wages, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income