Zajímavosti při výpočtu důchodu v příkladech

20.07.2020 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Výpočet starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. V praxi tak dochází k situacím, že někteří žadatelé mají nižší důchod, než by čekali a jiní naopak vyšší. Podívejme se na vybrané příklady, proč tomu tak je. 

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky a náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu). Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční hrubá mzda v současné hodnotě. Co dalšího ovlivní výši důchodu? Příklady napoví:

  1. Jaký příjem se při výpočtu důchodu bere v potaz?
  2. Jak se počítá doba pojištění?
  3. Jaké příjmy důchod neovlivní?
  4. Vysoký důchod = vysoké příjmy?
  5. Rozhodují pouze příjmy podléhající sociálnímu pojištění
  6. Jak se osobní vyměřovací základ redukuje?

Do důchodu před 65. rokem?

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1) Hodnotí se příjmy od roku 1986

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 se osobní vyměřovací základ počítá z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2019, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou hodnotu pomocí koeficientů.

Přestože tedy pan Karel má průměrnou mzdu v posledních šesti letech lehce přes 20 tisíc Kč, tak osobní vyměřovací základ při výpočtu starobního důchodu bude mít 37 tisíc Kč, neboť v předcházejících letech měl mzdu značně vyšší. Osobní vyměřovací základ tedy nelze odvozovat pouze dle příjmů v posledních několika málo letech.

Tip: Jak může evidence na úřadu práce zvýšit důchod?

Příklad 2) Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech

Paní Alena získala ke dni dosažení řádného důchodového věku dobu pojištění v rozsahu 43 let a 340 dní. Kolegyně paní Jitka v rozsahu 43 let a 24 dní. Do doby pojištění pro výpočet důchodu se jim oběma počítá doba pojištění v rozsahu 43 let. Výpočet důchodu ovlivňuje získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Z tohoto důvodu je vhodné v některých případech pracovat o několik dní či týdnů déle a ukončit další celý rok pojištění.

Tip: 10 důvodů, proč odejít do důchodu?

Příklad 3) Příjmy nad strop výši důchodu neovlivňují

Paní Romana bude mít za rok 2020 hrubou mzdu ve výši 2 000 000 Kč, pro důchodové účely se jí však bude počítat jen 1 672 080 Kč. Sociální pojištění se během roku odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad strop se již sociální pojištění neodvádí.

Maximální vyměřovací základ je přitom stanoven od roku 2008. Rozhodné příjmy nad strop tedy již výši státního důchodu neovlivňují. Na výši měsíčního státního důchodu mají vliv pouze příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění.

Maximální roční vyměřovací základ v letech 2008 až 2020 (strop pro platbu sociálního pojištění)

Rok

Maximální vyměřovací základ

2020

1 672 080 Kč

2019

1 569 552 Kč

2018

1 438 992 Kč

2017

1 355 136 Kč

2016

1 296 228 Kč

2015

1 277 328 Kč

2014

1 245 216 Kč

2013

1 242 432 Kč

2012

1 206 576 Kč

2011

1 781 280 Kč

2010

1 707 048 Kč

2009

1 130 640 Kč

2008

1 034 880 Kč

Zdroj: ČSSZ

Příklad 4) Vysoký důchod při nízkých příjmech

Pan Michal celý život pracoval za velmi nízkou mzdu. V srpnu 2020 odejde do starobního důchodu a jeho osobní vyměřovací základ bude činit 14 800 Kč. Při získání doby pojištění v rozsahu 45 let bude pan Michal mít měsíční starobní důchod ve výši 13 480 Kč. Čistá mzda při hrubé mzdě 14 800 Kč při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka přitom činí 12 257 Kč.

Tip: Důchodová kalkulačka - výpočet starobního důchodu

Příklad 5) Rozhodují pouze příjmy podléhající sociálnímu pojištění

Pan Jaroslav má vysoké příjmy z pronájmu a z kapitálového majetku. Z těchto pasivních příjmů se však sociální pojištění neplatí a tyto příjmy neovlivňují výši státního důchodu. Pro výpočet starobního důchodu pana Jaroslava bude tedy rozhodující pouze dosahovaná hrubá měsíční mzda ze zkráceného úvazku ve výši 24 000 Kč.

Příklad 6) Redukce osobního vyměřovacího základu

Při výpočtu starobního důchodu je výrazně zastoupen prvek solidarity, a to redukcí osobního vyměřovacího základu a jednotnou výši základní výměry důchodu (ve výši 3 490 Kč). V praxi to znamená, že občané s vysokými příjmy mají relativně nízký důchod a občané s nízkými příjmy mají relativně vysoký důchod.

Pan Zdeněk má osobní vyměřovací základ ve výši 19 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Pan Pavel má osobní vyměřovací základ ve výši 57 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Pan Zdeněk bude mít měsíční starobní důchod ve výši 14 237 Kč a pan Pavel „jen“ ve výši 20 758 Kč. Pan Pavel měl po celý produktivní život trojnásobně vysoké příjmy než pan Zdeněk, ale důchod bude mít vyšší pouze 1,46krát.

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 270 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY