Pracující důchodci jsou dojnou krávou pro stát. Ročně mu přinesou miliardy korun navíc

07.05.2021 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Se zlepšující se fyzickou kondicí a prodlužující se délkou dožití pokračuje čím dál více lidí i po dosažení důchodového věku ve výdělečné činnosti. I v případě, že současně pracují a pobírají starobní důchod, odvádějí státu nezanedbatelné sumy na důchodovém pojištění. Jejich důchod se však s roky odpracovanými „navíc“ bohužel zvýší jen minimálně. Důchodce s průměrným důchodem, který je zaměstnaný a pobírá současně průměrnou mzdu, státu za rok odvede téměř 120 tisíc korun na pojistném. Na oplátku se mu roční důchod ale zvýší jen o asi 700 korun, o což je ale potřeba si každý rok požádat.

Každý člověk při dosažení důchodového věku stojí před rozhodnutím, co dál. Pokud nechce začít pobírat starobní důchod, nepracovat a užívat si zasloužený odpočinek, má na výběr z dalších dvou možností. První variantou je pokračovat ve výdělečné činnosti a současně si odložit počátek čerpání starobního důchodu. „V tom případě člověk nepobírá starobní důchod, ale dostává mzdu nebo si vydělává jako OSVČ. Tato varianta je výhodná, pokud člověku chybí do získání dalšího roku pojištění méně než 90 dnů, poněvadž se doba pojištění zvýší o jeden rok. Při delším ‚přesluhování‘ se sice později přiznaný důchod zvyšuje, ale současně se lidé připravují o příjem v podobě starobního důchodu, na který mají nárok. Tato ztráta je kompenzována zvýšeným důchodem nejdříve za 12 až 15 roků, kdy člověku bude už 78 až 81 let. Při rozhodování je tedy třeba s tímto faktem počítat,“ upozorňuje Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services, která radí lidem, jak získat od státu maximální důchod.

Třetí cestou je nechat si vyplácet starobní důchod v plné výši a k tomu ještě získávat příjmy z pokračující výdělečné činnosti. Podle dat Českého statistického úřadu loni tuto možnost využívalo 213 tisíc lidí.

Zdroj: Depositphotos

Pracující důchodce odvádí na sociálním pojištění úplně stejně jako každý jiný pracující

Pokud je pracující důchodce zaměstnancem odvádí spolu se zaměstnavatelem na sociálním pojištění úplně stejné odvody jako každý jiný pracující člověk. Jeho odvod na sociální pojištění činí 31,3 % z hrubé mzdy a z toho 29,2 % činí odvod na důchodové pojištění. V tomto ohledu by si člověk logicky pomyslel, že se plné odvody na důchodovém pojištění promítnou do výše jeho starobního důchodu stejně jako u lidí v produktivním věku. Bohužel, není to pravda. Dle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se na žádost příjemce starobního důchodu v plné výši, který vykonává výdělečnou činnost, zvyšuje za každých odpracovaných 360 dnů procentní výměra jen o 0,4 procenta výpočtového základu.

„Roční navýšení představuje vzhledem k výši přiznaných důchodů nevýznamnou částku. V případě pokračování výdělečné činnosti je pak navýšení za každých dalších 360 odpracovaných dnů konstantní. Jak je to možné? Protože zvýšení se počítá jako 0,4 procenta z výpočtového základu stanoveného v době, kdy vám byl přiznán starobní důchod, a to je prostě číslo, které se již nikdy nezmění. A to je s ohledem na existenci růstu cen, inflaci a růst průměrné mzdy v ČR vůči pracujícím důchodcům minimálně nefér. Naštěstí to na výši celkově vyplaceného navýšení důchodu po dobu jeho čerpání nemá zásadní negativní vliv. Po jeho přiznání se toto navýšení zahrnuje do procentní výměry důchodu, která se již každý rok valorizuje. Negativní vliv konstantní částky navyšování důchodu by se projevil teprve při dlouhodobější výdělečné činnosti důchodce,“ podotýká Jiří Šafařík.

Tip: Kdy odejít do předčasného důchodu?

Na pojistném pracující důchodce odvede mnohonásobně více, než od státu získá

Zvýšení důchodu pracujícího důchodce tudíž nezáleží na výši jeho příjmů z pokračující výdělečné činnosti, a tedy ani na výši odvedeného pojistného na důchodové pojištění. Je tedy značně nespravedlivé, že pracující důchodce musí odvádět sociální pojistné v plné výši, stejně jako každý pracující člověk v produktivním věku. Tomu se ale odvody z rostoucích příjmů projeví pozitivně ve vyšším výpočtovém základu, na rozdíl od pracujícího důchodce. Zde pak vzniká neuvěřitelný nepoměr mezi tím, co pracující důchodci do „systému“ stále odvádějí, a tím, co za to dostávají. Například úspěšný zaměstnanec (vrcholový manažer) i podnikatel tak mohou za 5 let odvést státu na pojistném až 2,5 milionu korun. Stát jim za to „vrátí“ v daném případě za 20 let trvání penze necelých 100 tisíc korun. Nutno ještě podotknout, že o zvýšení starobního důchodu je potřeba si každý rok osobně požádat, na což mnozí lidé zapomínají, případně o tom vůbec nevědí.

Tip: Důchodová kalkulačka - vypočítejte si výši důchodu

Nižší přivýdělky na DPP a DPČ důchod neovlivní

Podmínkou pro zvýšení starobního důchodu po 360 dnech výdělečné činnosti je to, že z této výdělečné činnosti vzniká povinnost odvádět důchodové pojištění. Při práci na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem nižším než 3 000 Kč (od roku 2021 platí 3 500 Kč) nebo na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem maximálně 10 000 Kč tak nebude důchodce odvádět důchodové pojištění a odpracované dny se mu nebudou započítávat do limitu 360 dnů. Na zvýšení důchodu tak vůbec nemá nárok.

„Pokud bychom použili slova paní ministryně Maláčové, že současné důchody jsou nespravedlivé a ona by je chtěla učinit spravedlivějšími, pak by měla své úsilí zcela jistě zaměřit také na téma odvodů pracujících důchodců a jejich (ne)přínosu na zvyšování jejich starobního důchodu. Zvláště s ohledem na fakt, kolik pracujících důchodců v ČR máme – někteří z nich pracují až do konce života – a kolik miliard korun ročně přinesou státnímu rozpočtu v podobě odvodů na důchodové pojištění,“ uzavírá Jiří Šafařík.

Tabulka 1: Příklady možného zvýšení starobních důchodů přiznaných v roce 2019 po odpracování 360 dnů od vzniku nároku na jejich výplatu

Přiznaný starobní důchod v roce 2019

Výpočtový základ

Zvýšení důchodu za 360 dnů

Zvýšení důchodu v %

měsíčně

ročně

nízký

9 500

9 028

37

444

0,39 %

průměrný

13 286

14 515

59

708

0,44 %

nadprůměrný

20 000

24 246

97

1 164

0,49 %

nejvyšší

34 082

44 655

179

2 148

0,53 %

Zdroj: Výpočty společnosti Freedom Financial Services na úrovni roku 2019 pro dobu pojištění 46 let.

Modelové příklady

1) Zaměstnanec

V tabulce 2 je uveden příklad zaměstnance s dobou pojištění 46 let, který po přiznání starobního důchodu v roce 2019 ve výši 13 286 Kč (průměrný důchod v roce 2019) pokračoval dále v práci a současně pobíral starobní důchod v plné výši. Po uplynutí 360 dnů výdělečné činnosti si v roce 2020 požádal o zvýšení starobního důchodu. Ten mu byl zvýšen o 0,4 % z výpočtového základu 14 515 Kč, z něhož byl starobní důchod v roce 2019 vyměřen. Zvýšení činí 59 Kč měsíčně / 708 Kč ročně bez ohledu na výši příjmů v důchodu a z nich odvedeného pojistného na důchodové pojištění. Tabulka uvádí různé varianty jeho možných příjmů v zaměstnání během pobírání starobního důchodu, rozdíly mezi odvedeným pojistným za jeden rok a navýšením důchodu při jeho pobírání po dobu 20 let. Do výpočtu celkového navýšení důchodu za 20 let je zahrnuta průměrná roční valorizace procentní výměry důchodu ve výši 3,5 %.

Tabulka 2: Příklady rozdílů mezi odvedeným pojistným a navýšením důchodu pro zaměstnance (v Kč)

Měsíční hrubý příjem

Roční vyměřovací základ

Roční odvod na důchodové pojištění

Roční navýšení důchodu      za 360 dnů

Navýšení důchodu během 20 let

Bilance pro stát

dohoda o PČ

< 3 000

< 36 000

0

0

0

0

dohoda o PP

< 10 001

< 120 012

0

0

0

0

dohoda o PČ

3 000

36 000

10 512

708

20 022

‒ 9 510

dohoda o PP

10 001

120 012

35 044

708

20 022

15 022

minimální mzda

14 600

175 200

51 158

708

20 022

31 136

průměrná mzda

34 105

409 260

119 504

708

20 022

99 482

nadprůměrná mzda

50 000

600 000

175 200

708

20 022

155 178

maximální VZ

139 340

1 672 080

488 247

708

20 022

468 225

Zdroj: Výpočty společnosti Freedom Financial Services na úrovni roku 2020; dohoda o PČ = dohoda o pracovní činnosti; dohoda o PP = dohoda o provedení práce; VZ = vyměřovací základ

2) OSVČ

V Tabulce 3 je uveden příklad OSVČ, které byl v roce 2019 přiznán průměrný starobní důchod ve výši 13 286 Kč a která dále podniká. Po uplynutí 360 dnů výdělečné činnosti má nárok na zvýšení důchodu o stejnou částku jako výše uvedený zaměstnanec, tedy o 59 Kč měsíčně / 708 Kč ročně. Tabulka obsahuje stejné ukazatele jako v případě zaměstnance, pouze vybrané varianty možných příjmů této OSVČ jsou uvedeny ve formě daňového základu.

Samostatná výdělečná činnost OSVČ, které byl přiznán starobní důchod, se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Podmínkou pro zvýšení starobního důchodu po 360 dnech vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účast na důchodovém pojištění, kterou OSVČ získá tehdy, pokud její příjem (daňový základ) v kalendářním roce dosáhne alespoň takzvané rozhodné částky, která v roce 2020 činila 83 603 Kč.

Tabulka 3: Příklady rozdílů mezi odvedeným pojistným a navýšením důchodu pro OSVČ (v Kč)

Daňový základ

Roční vyměřovací základ

Roční odvod na důchodové pojištění

Navýšení důchodu za 360 dnů

Navýšení důchodu během 20 let

Bilance pro stát

< 83 603

< 41 808

0

0

0

0

83 603

41 808

12 206

708

20 022

‒7 816

250 000

125 000

36 500

708

20 022

16 478

500 000

250 000

73 000

708

20 022

52 978

1 000 000

500 000

146 000

708

20 022

125 978

2 000 000

1 000 000

292 000

708

20 022

271 978

4 000 000

2 000 000

584 000

708

20 022

563 978

Zdroj: Výpočty společnosti Freedom Financial Services na úrovni roku 2020

 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 74 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY