Přivýdělek a pětkrát jiný výpočet zdravotního pojištění

Každý občan s trvalým pobytem v Česku musí být zdravotně pojištěn u jedné ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu, přičemž změnou zdravotní pojišťovny nemůže dojít k úspoře na zdravotním pojištění. Při stejných rozhodných příjmech je vypočtená částka zdravotního pojištění tedy stejná u všech zdravotních pojišťoven. Podívejte se na příklady platby zdravotního pojištění:

1. DPP a neplacení zdravotního pojištění
2. DPP a platba zdravotního pojištění jako OBZP
3. Zkrácený úvazek a platba zdravotního pojištění
4. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1) Dohoda o provedení práce bez platby zdravotního pojištění

Penzista Jaroslav pracuje pro zaměstnavatele XY na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně, potom se z hrubé měsíční odměny z dohody o provedení práce zdravotní pojištění neplatí. Pan Jaroslav tedy nebude z hrubé odměny zdravotní pojištění platit. V evidenci své zdravotní pojišťovny je veden jako státní pojištěnec a zdravotní pojištění za něj platí stát.

Příklad 2) Práce na DPP a platba zdravotního pojištění jako OBZP

Paní Simona má pravidelné příjmy z nájmu a současně si přivydělává prací na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Z hrubé odměny z DPP jí tedy není sraženo žádné zdravotní pojištění. Paní Simona však nesplňuje žádnou ze zákonných podmínek, aby byla v evidenci své zdravotní pojišťovny vedena jako státní pojištěnec. Pro účely placení zdravotního pojištění není ani zaměstnanec a ani OSVČ, proto si musí zdravotní pojištění platit sama jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2021 platí OBZP měsíční platby na zdravotním pojištění ve výši 2 052 Kč.

Příklad 3) Práce na zkrácený úvazek bez dopočtu do minima

Studentka Jana pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 10 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění je současně státním pojištěncem, a proto při výpočtu zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ (ve výši minimální mzdy). Slečně Janě je tedy sraženo z hrubé mzdy zdravotní pojištění ve výši 450 Kč (10 000 Kč x 4,5 %) a dalších 900 Kč (10 000 Kč x 9 %) na zdravotním pojištění za ní zaplatí její zaměstnavatel.

Tip: Vypočítejte si vaši čistou mzdu!

Příklad 4) Práce na zkrácený úvazek s dopočtem do minima

Pan Filip je v předdůchodovém věku, má pravidelný příjem z nájmu a může si z finančního hlediska dovolit pracovat na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 10 000 Kč. Při výpočtu zdravotního pojištění však musí být dodržen minimální vyměřovací základ, protože není státním pojištěncem. Zaměstnavatel na zdravotním pojištění zaplatí za pana Filipa 900 Kč (10 000 Kč x 9 %) a panu Filipovi je sraženo z hrubé mzdy na zdravotním pojištění 1 152 Kč (2 052 Kč – 900 Kč). Při výpočtu zdravotního pojištění totiž musí být dodržena platba alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tedy v částce 2 052 Kč (15 200 Kč x 13,5 %). Doplatek do minima jde přitom v takových případech na vrub zaměstnance.

Příklad 5) Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti

Penzista Roman vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za rok 2021 dosáhne hrubého zisku (tj. příjmu poníženého o výdaje) ve výši 120 000 Kč, což odpovídá měsíčnímu hrubému zisku v částce 10 000 Kč. Roční zdravotní pojištění činí 8 100 Kč (120 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Měsíční zdravotní pojištění činí tedy 675 Kč (8 100 Kč: 12 měsíců).