Pracovní pohotovost: Kdy smí zaměstnavatel povolat zaměstnance do práce, i když má volno?

20.08.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je připraven k výkonu práce. Mnohé napadnou v této souvislosti předně profese jako zdravotníci či hasiči. Hasiči Hasičského záchranného sboru ČR působí převážně ve služebním poměru, takže pro ně platí poněkud jiná pravidla než podle zákoníku práce.

Velké výrobní nebo dopravní firmy mohou mít i vlastní hasiče, a tak si zvolme za příklad právě profesi hasiče. Pracovní pohotovost se však může týkat jakékoliv jiné výrobní i nevýrobní profese.

Zdroj: Shutterstock

Nejen zdravotníci a hasiči, pohotovost může být i v nevýrobní firmě

Rozhodně není pracovní pohotovostí situace, když třeba hasič čeká na základně, aby zasáhl, až ho zavolají k likvidaci požáru. To se považuje za běžnou činnost hasiče, však mimo zásah vždy třeba jen neposedává u televize, ale cvičí na zásah, udržuje výstroj a techniku, seznamuje se s novou technikou. A takovou činnost vykonává na svém pracovišti, pracuje v rámci svého druhu práce dle pracovní smlouvy.

O pracovní pohotovost jde totiž jen tehdy, pokud je držena mimo pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnanec je tak doma nebo třeba na chatě. Pokud jde o zmíněného hasiče, tak může mít pracovní pohotovost doma, aby případně posílil mužstvo, které je připraveno k okamžitému zásahu právě na pracovišti. Hasiči ve službě jsou na pracovišti připraveni jít neprodleně do akce, ale někteří další jsou doma, aby v případě potřeby hasičské jednotky posílili, byť třeba se zpožděním několika hodin.

Pracovní pohotovost nelze držet na pracovišti - tam je i čekání výkonem práce

Zákoník práce definuje pracovní pohotovost jako dobu, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost tak může být konána jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, ale odlišném od pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnanec není v práci, ale kdekoliv jinde, odkud je a bude schopen se v dohodnuté době, třeba do hodiny, dvou dostavit na pracoviště. Zaměstnanec nemůže v rámci pracovní pohotovosti čekat, až ho zaměstnavatel povolá k práci, na pracovišti.

Jakmile zaměstnanec čeká na pracovišti, tak i když nepracuje (opravdu třeba hasič v noci na základně spí nebo sleduje televizi), jde o jeho pracovní dobu. A tak musí dostat za práci plnohodnotně zaplaceno. Za pracovní dobu se považuje nejenom doba, v níž je zaměstnanec vykonává práci, ale i doba, kdy je na pracovišti připraven k výkonu práce.

Držení pohotovosti za nejméně deset procent obvyklého - průměrného výdělku

Za dobu pracovní pohotovosti mimo pracoviště náleží zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jakmile ale začne pracovat, protože ho zaměstnavatel povolal do práce, už mu náleží plná mzda nebo plat. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Odměna za pracovní pohotovost už ne.

 

Začíná se dohodou, ale pak už zaměstnavatel nařizuje

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Takže nejprve se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na tom, že v určité době bude držet pracovní pohotovost.

(Mohou se dohodnout i na dalších podmínkách, třeba na tom, do jakého časového limitu se zaměstnanec musí po telefonátu zaměstnavatele dostavit na pracoviště. Na tom, jestli se zaměstnanec dopraví vlastními prostředky - svým autem nebo veřejnou dopravou, nebo pro něj pošle firma automobil atp. Dále lze dohodnout třeba maximální limit pracovní pohotovosti, nebo období, kdy ji zaměstnavatel bude využívat.)

Jakmile zaměstnanec drží pracovní pohotovost, kterou předem odsouhlasil, tak pak už mu zaměstnavatel v jejím rámci práci nařizuje.

Tip: Jaké přestávky započítávají do pracovní doby?

Bez předchozí dohody ani v naléhavé situaci zaměstnanec do práce nemusí

Pokud se zaměstnanec případně nedostaví během dohodnuté pracovní pohotovosti do práce, může to být hodnoceno jako porušení pracovní kázně, za což mohou následovat sankce. Třeba i rozvázání pracovního poměru. Jakmile ale pracovní pohotovost dohodnuta není a zaměstnavatel z ničeho nic požádá zaměstnance, aby se dostavil do práce mimo svou pracovní dobu, tak pokud zaměstnanec nevyhoví, nemůže být platně postihován.

Tip: Jak dát správně výpověď?

Výkon práce během pracovní pohotovosti jako přesčasová práce

Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává. Je v konečném důsledku hodnocena jako doba odpočinku. V případě výkonu práce v době pracovní pohotovosti se již o dobu odpočinku nejedná, nýbrž se pochopitelně jedná o výkon práce. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad zaměstnancovu běžnou týdenní pracovní dobu je pak prací přesčas.

Zaměstnanec tak získává nárok na všechna zvýhodnění jako příplatky nebo náhradní volno.

Tip: Práce přesčas: příplatky, pravidla, dohoda, pracovní doba

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 8 krát

Články ze sekce: DANĚ