Jak dlouho může být dědictví bez závěti blokováno a proč?

13.01.2022 | , Finance.cz
Spotřebitel


Dědické řízení se bez závěti může táhnout řadu let. Proč je dobré mít sepsanou závěť a jak se bude dědit, pokud zůstavitel neprojevil poslední vůli?

Bez závěti je pozůstalost rozdělena podle dědického práva, které určuje dědickou posloupnost, čili dědické třídy. Jenže právě to může být kamenem úrazu. V praxi totiž dědické řízení nejčastěji prodlužují právě spory mezi dědici, ale i velké množství majetku. Hotovou katastrofou je pak situace, kdy je součástí pozůstalosti nemovitost v zahraničí.

Proč vždy sepisovat závěť

„Způsob řešení dědictví je nedílnou součástí právní ochrany majetku a péče o majetek obecně. S nadsázkou říkám, že zemřít bez závěti by mělo být trestným činem. Mimo jiné právě dochází i k prodlužování dědického řízení, máme dokonce případ, kdy se táhne už dvanáct let,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

„Aby majetek v průběhu řízení neztrácel na hodnotě, se stará správce dědictví. Ten však musí být zůstavitelem výslovně povolán, jinak pozůstalost spravují všichni dědicové. A to společně s průtahy ještě více komplikuje správu a užívání majetku. Může tak být ohroženo i živobytí pozůstalého partnera nebo nezletilých dětí.“

V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti.

Čtěte také: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?

Co prodlužuje dědické řízení: nemovitost v zahraničí

Zdroj: Depositphotos

 

Jak se dědí bez závětí aneb dědická posloupnost

1. třída

Manžel/ka a děti dědí rovným dílem. Pokud nedědí děti, dědí vnoučata

2. třída

Manžel/ka, rodiče zemřelého a osoby, které s ním žily ve společné domácnosti

3. třída

Dědí  sourozenci a osoby, které se zemřelým sdílely společnou domácnost, a dále také neteře a synovci

4. třída

Dědické právo připadá na prarodiče zemřelého

5. třída

Sem patří praprarodiče zemřelého

6. třída

Zde dědí vnuci sourozenců zemřelého a děti jeho prarodičů (strýcové a tety)

Čtěte také: Co musíte vědět, když chcete sepsat závěť?

Co nejvíce zdržuje dědické řízení?

Praxe ukazuje, že úplně nejvíce zdržují vypořádání dědictví spory mezi dědici. Obrovský dopad na dobu trvání dědického řízení má i množství majetku, který se rozděluje, a složitost jeho struktury. Největší problém nastává, když je součástí pozůstalosti nemovitost v zahraničí, a to dokonce i v případě existující závěti. Vše se totiž musí řešit v příslušné jurisdikci. Častý nesoulad s českými zvyklostmi pak způsobuje další prodlevy.

Čtěte také: Koho, jak a za co lze vydědit

Nemovitost v zahraničí a problémy při dědictví

„U nemovitosti je u nás obvyklé ve všech dokumentech – včetně případné závěti – ji jasně specifikovat parcelním číslem a katastrálním územím. Například v Německu ale stačí do závěti napsat, že někdo zdědí všechny nemovitosti, a to bez detailního výčtu. A to české instituce neuznávají, německé to zase nepovažují za nutné více rozepisovat. V rámci dědictví se tak neřeší jen spory mezi dědici, ale i mezi úřady,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

AK Polverini Strnad tak naráží na případy, které se objevují v souvislosti s evropským nařízením o dědictví (nařízení č. 650/2012). To mělo za cíl přeshraniční dědické vztahy usnadnit, ve skutečnosti ovšem vedlo v nemálo případech spíše k opaku. Nařízení zavedlo mimo jiné institut evropského dědického osvědčení, pomocí něhož mělo být možné v krátké době a jednoduše dosáhnout zápisu změny vlastnických práv v příslušných národních správních registrech.

S ohledem na rozdílné požadavky na tyto zápisy v jednotlivých členských státech (jak ukazuje i příklad zápisů do katastru nemovitostí nejen v ČR, ale i v Rakousku) však evropské dědické usnesení vydané například v Německu nebylo v praxi možné použít a vedlo ke vzniku dalších přeshraničních sporů o výklad jednotlivých ustanovení, ať již samotného nařízení, nebo národních právních předpisů.

Čtěte také: O dědictví IV: Dědit, či darovat?

Zdroj: P. O. M.

Autor článku

Lucie Mečířová

Lucie Mečířová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 6 krát

Články ze sekce: Spotřebitel