Bylo zvýšeno odškodnění pro rodinu zaměstnance, jenž zemřel v důsledku pracovního úrazu. Platí to i pro druha a družku?

• Na co má nárok samotný poškozený pracovník
• Jaký je rozdíl mezi bolestným a ztížením společenského uplatnění?
• Dědí se nároky poškozeného zaměstnance nebo propadají?
• Příspěvek na pohřeb a smuteční obřad
• Jaké jsou nároky rodinných příslušníků?
• Druh a družka mají nárok na odškodnění až od r. 2021
• Jak mohou získat odškodnění za úmrtí před r. 2021 i druh a družka?

Na co má nárok samotný poškozený pracovník

Pokud někdo utrpí pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání, má nárok na kompenzaci jemu vzniklé škody, především pochopitelně té na zdraví. Půjde především o bolestné, náhradu ztížení společenského uplatnění a případnou úrazovou rentu, pokud musí změnit povolání a nastoupit do práce, která je hůře placena. Nebo když nemůže práci vykonávat vůbec a skončí v invalidním důchodu.

Čtěte také: Kdy dostanete od zaměstnavatele náhrady, když jste v pracovní neschopnosti?

Jaký je rozdíl mezi bolestným a ztížením společenského uplatnění?

Tělesné a duševní strádání při škodné události na zdraví a v době léčení se odškodňuje náhradou za bolest, trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění. Úrazová renta pak dorovnává příjmy poškozeného zaměstnance, tedy snížený výdělek (popř. úplný výpadek výdělku) s přičtením invalidního důchodu na dřívější úroveň, a to v době po skončení pracovní neschopnosti (léčení). Po dobu léčení, kdy ještě trvá zaměstnání zraněného nebo nemocného zaměstnance, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Ta dorovnává nemocenské dávky na úroveň průměrného výdělku před vznikem škody.

Vedle toho má poškozený zaměstnanec nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, které neuhradila zdravotní pojišťovna z veřejného zdravotního pojištění. Vedle toho mu musí být nahrazena věcná škoda, třeba za zničené ošacení a jiné poškozené věci.

Čtěte také: Co všechno může být pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a zaslouží zaměstnanec odškodnění?

Dědí se nároky poškozeného zaměstnance nebo propadají?

Všechny tyto nároky a peníze dědí po zaměstnanci pozůstalí, pokud si je sám nestihl vyinkasovat, protože léčba byla neúspěšná a zemřel. Nedědí se pochopitelně nárok na úrazovou rentu, protože pozůstalí sami mají za určitých podmínek nárok na svoji vlastní rentu.

Jde o náhradu nákladů na výživu pozůstalých, tedy peněžitou rentu pro vdovy, vdovce a sirotky. Vyplácí se opakovaně každý měsíc. Počítá se z průměrného výdělku zaměstnance. Pokud před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalého činí 50 % uvedeného průměrného výdělku. Pokud poskytoval výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku. Je-li tedy více pozůstalých splňujících uvedenou podmínku (že byli závislí na výživě od zaměstnance), rozdělí se náhrada mezi ně. Tato renta pro pozůstalé je každoročně valorizována v závislosti na inflačním vývoji resp. je odvozována od průměrného nárůstu výše důchodů.

Zdroj: Depositphotos

Příspěvek na pohřeb a smuteční obřad

Pozůstalí, kteří vypravili pohřeb, mají nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Pro rok 2022 byla tato částka zvýšena na 55 600 Kč oproti dosavadním 52 000 Kč pro rok 2021 (do konce roku 2020 šlo o maximálně 20 000 Kč). O výši částky rozhoduje datum úmrtí zaměstnance. Tuto částku ale nedostanou pozůstalí vždy a celou. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečítá pohřebné.

Jaké jsou nároky rodinných příslušníků?

Manžel nebo registrovaný partner (stejného pohlaví), děti (nezletilé i dospělé) a rodiče zaměstnance mají nárok na jednorázovou náhrada nemajetkové újmy (vlastně se dá říci smutku), která činí v r. 2022 741 000 Kč, když byla zvýšena z dosavadních 692 300 Kč pro rok 2021. I nadále bude docházet k valorizaci v závislosti na vývoji mezd. (Do roku 2020 jednorázové odškodnění činilo jen 240 000 Kč.) Nárok na uvedené částky má každý pozůstalý samostatně, tedy třeba každé dítě zaměstnance, ale oba žijící rodiče zaměstnance se spolu musejí rozdělit - dostávají každý jen polovinu. Pokud žije už jenom jeden rodič zaměstnance, pak dostane plnou částku odškodnění.

Čtěte také: Kdy vám (ne)bude muset zaměstnavatel nahradit škodu a nemajetkovou ujmu?

Druh a družka mají nárok na odškodnění až od r. 2021

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy v případě smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Jde o ne každému jasnou právní definici - co se za ní skrývá?

V praxi půjde nejčastěji o družku zaměstnance nebo druha zaměstnankyně. Háček je ale v tom, že nárok na peníze mají až od 1. 1. 2021. Někteří lidé se však snažili dosáhnout odškodnění, i když zaměstnanec (druh) zemřel či zaměstnankyně (družka) zemřela před tímto datem. Zákoník práce na ně nepamatoval, ale určitou šanci získat odškodnění také mají. Právník Richard W. Fetter specializující se na pracovní právo nás upozornil na nedávné významné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v dané souvislosti.

Čtěte také: Těžké poškození bederní páteře bude nově zařazeno do nemocí z povolání

Jak mohou získat odškodnění za úmrtí před r. 2021 i druh a družka?

Nejvyšší soud rozhodl, že nelze rozšiřovat text zákona (zákoníku práce) a okruhu lidí, kteří mají na peníze nárok, proto jednorázová náhrada jako taková druhovi a družce za dobu před rokem 2021 nenáleží. Mohou se však domáhat zhruba stejných částek v případě úmrtí svého druha či družky na základě pravidel občanského zákoníku. A to tzv. náhrady nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do práva na soukromí v souvislosti s úmrtím osoby blízké.

Takový postup, který se ještě dá stihnout, poradili lidem soudci Nejvyššího soudu, jenže rovněž jejich nároky zúžili. Dodali totiž v souladu se zákonem, že povinnost odčinit takovou nemajetkovou újmu má přitom jen ten, kdo do práva pozůstalých zasáhl zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem, přičemž jeho zavinění ve formě nedbalosti se předpokládá. To tedy vylučuje odškodnění v případě, že zaměstnavatel a jeho lidé nic nezavinili, všechna ochranná a bezpečností opatření při práci byla dodržena, prostě se však stalo neštěstí, které nechodí po horách, ale po lidech.