Platové rozdíly mužů a žen v Česku i EU

12.04.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Dostávají ženy nižší odměnu za práci než muži na stejné pozici? Bohužel ano, a to nejen u nás, ale i ve zbytku EU. O kolik dostávají méně, proč a co by to mohlo změnit?

Mzdy a platy jsou u nás z velké části chráněny institutem minimální a zaručené mzdy a také platovými třídami. Dále má také za stejnou práci náležet stejná odměna, a to bez ohledu na to, zdali ji u stejného zaměstnavatele vykonává muž nebo žena. Pokud by stejná výše odměny nebyla dodržena, z hlediska zákoníku práce by se jednalo o diskriminaci, která není povolena. Nicméně toto zákonné pravidlo v mnoha případech není dodržováno a praxe je zcela jiná.

Tzv. gender pay gap, kterým se označuje průměrný rozdíl mezi platovým nebo mzdovým ohodnocením mužů a žen, je u nás, ale i ve zbytku EU velkým problémem.

Platové rozdíly mužů a žen v Česku i EU

Zdroj: Depositphotos

O kolik ženy vydělávají méně?

Podle nejnovějších dat Eurostatu je v Evropské unii průměrný rozdíl mezi hrubým hodinovým výdělkem muže a ženy 13 %. České ženy dokonce v průměru dostávají o 16,4 % méně než muži. V porovnání s ostatními státy EU jsme tak na 16. místě. Nejlépe je na tom Lucembursko, kde je průměrný rozdíl pouhých 0,7 % v neprospěch žen. Poslední skončila Litva, tam je odměna žen nižší více jak o pětinu, konkrétně o 22,5 %.

Průměrný rozdíl ve státech EU klesl od roku 2012 z 16 % na nynějších 13 %.

„Číselně je zlepšení patrné jak v Evropě, tam je mírné, tak i u nás v České republice. Důvod k oslavě to ale úplně není. Pay gap je nestálá situace, kde hraje roli mnoho proměnných. Například u nás se v nedávné minulosti zvyšovala průměrná mzda, která byla v ČR v porovnání s ostatními státy velmi nízká. To je jeden z faktorů, který nám pomohl ke skoku nahoru,“ vysvětluje Šárka Simerská, hlavní gestorka projektu 22% K ROVNOSTI.

TIP: Mzdová kalkulačka

Gender pay gap v EU

Zdroj: Reprofoto: Data Statického úřadu EU

 

Jak zjistit platové rozdíly ve svém oboru?

Pomoci vám může právě 22% K ROVNOVNOSTI. Jedná se totiž o projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, který vám po zadání klíčových dat zjistí, jaký je průměrný výdělek v daném odvětví, ale i to, jakou odměnu pobírají muži i ženy. Výsledky jsou porovnávány nejen v rámci soukromého, ale i státního sektoru.

Podobný nástroj funguje i pro zaměstnavatele. „Díky analytickému nástroji Logibsi mohou zaměstnavatelé otestovat míru rovnosti a férovosti odměňování žen a mužů v rámci vlastní organizace. Velmi jednoduše, bez nutnosti s kýmkoliv sdílet citlivá data,“ říká Lenka Simerská.

Krok ke zlepšení situace podle ní přinese Evropská směrnice transparentnosti v odměňování, jejíž návrh je momentálně na úrovni členských států a platná by mohla být zhruba za tři roky.

V jakém věku má žena nižší plat a proč?

Nejčastěji se rozdíly v odměňování objevují mezi 35. a 44. rokem, kdy mnohé ženy pečují o děti a následně se po rodičovské dovolené vracejí na pracovní trh. V kategorii 35 až 39 let byl GPG v roce 2020 podle dat Českého statistického úřadu 20,45 % a v kategorii 40 až 44 let dokonce 22,82 %. Důvodů pro GPG existuje je celá řada. Některé z nich jsou na úrovni celospolečenské, některé bývají na straně zaměstnavatele a jiné plynou z postoje jednotlivce. Patří mezi ně:

  • vyšší koncentrace žen v hůře placených zaměstnáních (sociální služby, školství, zdravotnictví),
  • nižší zastoupení žen na vedoucích pozicích,
  • nízká transparentnost v odměňování, kdy zaměstnanci netuší, v jakých hladinách se mzdy či platy v jejich oboru pohybují,
  • genderové stereotypy ve vnímání „úlohy“ muže a ženy (živitel rodiny vs. pečovatelka),
  • nerovnoměrně dělení v péči o děti a o práce v domácnosti,
  • (ne)přímá diskriminace v zaměstnání,
  • nízké sebevědomí a asertivita žen při jednání o výši odměny,
  • špatná zkušenost se ženou ve vedoucí pozici,
  • důležitost podpory ze strany partnera.

Čtěte také: Zaměstnavatel se nesmí ptát na vše. Tyhle otázky jsou diskriminační a protiprávní

Zlepší se v Česku situace s gender pay gap?

Ačkoli nejnovější data Statistického úřadu Evropské unie ukazují zlepšujících se trend, kdy dochází ke snižování nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti odměňování za práci, odborníci jsou k přílišnému optimismu opatrní. K dalším faktorům, které se brzy v budoucnu opakovat zřejmě nebudou, patří například i zvýšení platů a mezd u dlouhodobě podhodnocených pracovních pozic – ve zdravotnictví, školství a sociálních službách, kde je vysoká koncentrace žen.

V neposlední řadě jsou důvodem také mimořádné covidové odměny ve zdravotnictví – opět zde pracuje mnoho žen. „Jak to bude příští rok je otázka, ale nic nenapovídá tomu, že by se tento pozitivní trend měl udržet,“ uzavírá Simerská.

Autor článku

Lucie Mečířová

Lucie Mečířová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2.5
Hlasováno: 7 krát

Články ze sekce: DANĚ